Léto se mílovými kroky krátí. Po 21. srpnu, výročí okupace roku
1968, už není možné moc tepla očekávat. Přitom letos bylo léto špatné. Hlavně
pro ty zemědělce, kteří pěstují obilí.
Tento
týden konečně bylo u nás možné na polích vidět kombajny, i když se kola a pásy ještě
boří. Nejvyšší čas, úroda je dobrá, byla
by škoda, aby to něco zničilo jak v roce 1968. Tenkrát bylo podobné vlhké léto,
přitom zdaleka ještě nebyla současná mechanizace. Kombajny se sklízela sotva
polovina obilí, včetně sběru obilí posečeného řádkovači. Většinou se ještě
seklo samovazy a snopy stavěly do panáků. Někde v JZD se tenkrát ještě při žních
objevily potahové sekačky. Kombajny byly jen sovětské SK-4 nebo ŽM-330 z
Prostějova či ŽMV-330 z Maďarska, kam v
rámci RVHP byla výroba předána. Po 21. srpna přišly silné deště a žně se
protáhly až do října, někde do prosince, kdy se jezdilo po zmrzlé půdě, někde
zůstalo obilí na poli až do jara.
Je pravdou
také, že žně na několik dní byly zastaveny a pak výrazně zpomaleny sovětskou
okupací. Lidé všeho nechali a začali dělat opatření na horší časy. Zapůsobilo z
rádia slovo okupace, protože spousta lidí pamatovala okupaci 1939 až 1945, kdy
nebyly potraviny. Proto se 21. srpna 1968 nejdříve vrhli do prodejen potravin -
a kolem 10. hodiny dopolední byly regály prázdné. Podobné to bylo u benzinových
pump. Kdo mohl natankoval plnou nádrž a ještě kdejakou plechovku. Kdo
nenatankoval, jezdit nemohl. Zásobování obchodů se kvůli nedostatku pohonných
hmot a vojskům na silnicích zastavilo. Za dva dny byly pumpy nasuchu - a
doplňování neexistovalo.
V roce
1968 ještě měli lidé zásoby potravin, hlavně na vesnicích, kde ještě byla skoro
v každém baráku kráva, prase, slepice, králíci a na záhumenkovém políčku
brambory. Dnes si lidé nedovedou ani představit, jak by vypadaly prázdné regály
supermarketů. Možné to ovšem je, a potom by nastal skutečný mazec, protože dnes
i na vsi jsou zásoby jídla jen na pár dní. Když by ještě došlo k výpadku
elektřiny, tedy i telefonů, internetu, což by vedlo nejen ke tmě, ale také k
zastavení výtahů, ledniček, mrazáků, dodávek vody, kanalizace atd. - raději ani nepomyslet.
Zmínil
jsem se předminule, že Miloš Zeman jako prezident ztratil u mne poslední trošku
úcty, zůstal ještě jako terč recesistů. A proti nim nepomáhá ani opevnění
Pražského hradu a důkladné osobní prohlídky návštěvníků. Možná by se nyní
hodilo prezidentské sídlo přejmenovat na Kocourkov. Jeden recesista projde
policejní kontrolou s žabikuchem, se kterým by mohl popíchat prezidenta i s
ochrankou, jiný se vysvleče jen do červených trenýrek a špacíruje se po nádvoří
jako na přehlídce. Když napodoboval Zemana, mohl si vzít do ruky hůl, i když
potom by byl možná obviněn, že s ní připravoval atentát. Ukazuje se, že jsou
mezi námi lidé, kteří dovedou svým více či méně vtipným způsobem reagovat na
nevtipná opatření úřadů.
Řidič
Smetana kdysi nakreslil tykadla a šel do vězení. Tam by patřila spousta jiných
- a hodně vysoko postavených lidí, ale úředníci i soudci raději použijí takové
zákony, které platí na prostý lid. A nejen u nás. V Košicích se jeden obyvatel
sídliště nemohl dívat na přerostlý živý plot, vzal nůžky a zarovnal ho. Místo
odměny či alespoň poděkování od radnice, mu přišel výměr pokuty, že neoprávněně
zacházel s městským majetkem.
Olympiáda
v Riu sice plní stránky novin a obrazovky televizorů, ale říká se, že všeho moc
škodí. Raději ještě připomenu nepříliš slavný český fotbalový týden v
evropských soutěžích. Porážka Viktorie
Plzeň s pěti Slováky v sestavě a dalším na trenérském trůně se jakžtakž dá
pochopit. Prohrála v Sofii s bulharským mistrem z Razgradu. To je město s 30
tisíci obyvateli. Klub nemá sice pořádné hřiště, ale má v týmu 11 cizinců, z
toho 7 Brazilců. Zato porážka Slávie mnoho lidí škaredě překvapila. Hlavně
novináře. Počítalo se s pokořením Anderlechtu Brusel, v kurzu sázkových
kanceláří se s úspěchem hostů z Belgie moc nepočítalo. Jenomže ti ve druhém
poločase smetli Slávii tak, že je prakticky ze soutěže vyřazena. Předzvěstí
pádu Slávie bylo nedělní utkání v Jihlavě, kde ji, za cenu měsíční dištance, od
porážky uchránil rozhodčí Jílek (byl asi ještě unavený ze selských slavností).
Vítězství si tedy z Evropy přivezl jen Liberec. A to je skoro neuvěřitelné.
Tým, který každoročně prodává nejlepší hráče, každoročně zase sežene takové
nové talentované hráče, kteří se dokážou bít o vítězství.
Zahradníček
Josef
Žádné komentáře:
Okomentovat