Zbytky bývalého Československa, tedy republiky Česká a Slovenská, jsou dnes už jedinou a poslední částí Stalinem v letech 1944 a 1945 obsazené Evropy, která ještě výročí konce války vnímá jako připomenutí a oslavu „osvobození Rudou armádou“. Všichni ostatní – Poláci, Maďaři, Estonci, Litevci, Lotyši a další – už nejpozději od roku 1989 mluví o dvojí okupaci – nacistické a sovětské, o ztrátě samostatnosti a zločinech komunismu. Asi měli jiné dějiny. Nebo jsme jiní my – a mělo by nás to vést k zamyšlení.
Vzpomenout konce hrůzné války a připomenout její oběti je morální povinností dnešního Evropana. Uctít památku všech obětí, stejně jako ukázat i na všechny viníky, by po více než sedmdesáti letech přece nemělo být tak složité. Je to o to důležitější, že Evropou se bez ohledu na tuto zkušenost začínají znovu šířit totalitní lži a sliby radikálních věčných řešení. Udržovat ještě v této době při životě historickou lež o konci války taková strašidla jenom posiluje.
Až půjde Miloš Zeman se svou suitou opět děkovat za „osvobození“ na ruské velvyslanectví, nepochybně zopakuje všechna lživá rituální klišé z dob komunismu. Stejně nepochybně se nedotkne žádné z bolavých pravd o konci války a přežívání – ne životě – československé sovětské kolonie od jejího skončení až do roku 1989. Stejně jako nedovzdělaný sovětský motorkář Zaldastanišvili ani Miloš Zeman nemá schopnost ani vůli rozeznat pravdu. Lidé, uznávající jenom moc, pravdu nepotřebují a nechtějí. Nikdy nepochopí ani to, že za svobodu se nedá jenom někdy děkovat, ale musí se o ni neustále usilovat. Vždy, a když je potřeba, i proti většině. Nejlépe s důstojností – a bez násilí. Ale to už je pro takové pány, bohužel, příliš složité. Zdroj: Aktuálně.cz Jan Urban
Fotogalerie
Prohlížeč se objeví po kliknutí na obrázek.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Kopírování textů i obrázků je možné s podmínkou, že se uvede jako zdroj Rozhledy 010.
Žádné komentáře:
Okomentovat