Google

Fotogalerie

Prohlížeč se objeví po kliknutí na obrázek.

neděle 14. února 2016

14. února 1956 Chruščov odsoudil Stalinovy zločiny

Do povědomí světové veřejnosti se bývalý sovětský vůdce Nikita Chruščov zapsal několika výraznými epizodami.
 
Stalin a Chruščov
Na XX. sjezdu Komunistické strany SSSR 14.února 1956 přednesl Chruščov projev "O kultu osobnosti a jeho důsledcích", v němž kritizoval Stalinovy zločiny. Projev byl natolik převratný, že tehdy nebyl vůbec publikován (až v roce 1990).

Chruščovův tajný několikahodinový projev "O kultu osobnosti a jeho následcích" byl určen jen uzavřenému okruhu delegátů. Chruščov v referátu vylíčil obludnou řadu represí a čistek, zejména mezi komunisty a vysokými důstojníky. "Stalinova samovláda vedla ke zvlášť těžkým důsledkům v průběhu Velké vlastenecké války," vyčetl Chruščov Stalinovi i údajně chybné kroky v zahraniční politice. Hovořil také o vysídlení mnoha národů.

Základem projevu byly závěry zvláštní komise, kterou nechal Chruščov zřídit v roce 1955 a kterou vedl bývalý stalinista a akademik Pjotr Pospelov. Ze zprávy komise, kterou Chruščov použil jako základ ke svému projevu, vyplynulo, že "bylo zjištěno, že ze 139 členů a kandidátů ústředního výboru strany, zvolených na XVII. sjezdu (konal se v roce 1934), bylo zatčeno a zastřeleno (hlavně v letech 1937 a 1938) 98 osob, to je 70 procent.

Chruščov pak nechal propustit miliony vězňů z gulagu, sovětské soustavy koncentračních táborů. Členové strany truchlící po Stalinovi ho kvůli tomu odsoudili jako zrádce. Vyděšení byli i Stalinovi obdivovatelé v Československu i jinde ve světě. 

Spolu s dalšími začal Chruščov opatrně uvolňovat tvrdý vojensko-policejní režim, což o něco později umožnilo obdobné uvolnění i v tehdejších sovětských satelitech. Neváhal však potlačit maďarské povstání v roce 1956 (4.000 mrtvých), v němž viděl nebezpečný kontrarevoluční precedens. V roce 1957 odvrátil první pokus o puč proti své osobě, spiklence Molotova, Malenkova a Kaganoviče a další však nenechal popravit.

Počátek šedesátých let nebyl pro Chruščova příznivý. Berlínská a kubánská krize ho sice hodně zeslabily, ale skutečnou příčinou jeho konce v čele státu byly hospodářské neúspěchy SSSR. Chruščovova mírná politická obleva v Sovětském svazu a jeho satelitech skončila na podzim 1964, kdy opět získalo převahu stalinské jádro strany, přičemž Chruščov byl "ze zdravotních důvodů" zbaven všech funkcí ve vedení strany i státu a dostal doživotní domácí vězení. Začala tvrdá vláda Leonida Brežněva. Nikita Sergejevič Chruščov zemřel na infarkt 11. října 1971.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Kopírování textů i obrázků je možné s podmínkou, že se uvede jako zdroj Rozhledy 010.