Před 150 léty zemřel podnikatel Adalbert Lanna st.

Před sto padesáti lety, 15. ledna 1866, v Praze zemřel významný český podnikatel a českobudějovický mecenáš Adalbert Lanna starší. Pocházel z podnikatelské rodiny, o které je třeba se více zmínit.

Tisíce obyvatel Českých Budějovic každodenně přejíždí Vltavu po Dlouhém mostě, málokdo si však všimne nenápadné staré stavby na levém břehu Vltavy, skryté za větvemi stromů. Je to Lannova loděnice. Právě tady je možné vystopovat základy velkých podnikatelských aktivit rodiny Lannů.

Lannova stará loděnice
Loděnici založil na přelomu 18. a 19. století Tadeáš Lanna. Do Budějovic pravděpodobně přišel z Rakouska. Stavěl ve svých budějovických loděnicích několik druhů říčních lodí. Postavené lodě pak dopravovaly zboží, zejména sůl, obilí a tuhu, z Budějovic do Prahy, kde lodě Lanna rozprodával.

Po smrti Tadeáše Lanny v roce 1828 se firmy ujal jeho syn Adalbert Lanna starší, jeden z nejvýznamnějších českých podnikatelů 19. století. Adalbert Lanna starší se narodil 23. dubna 1805 ve Čtyřech Dvorech u Českých Budějovic.

Již v patnácti letech studoval Adalbert Lanna st. na pražské polytechnice, zajímal se zejména o mechaniku a strojnictví. Kvůli sporům s profesory a ředitelem však studia nedokončil a vrátil se k rodinné firmě do rodných Budějovic. V roce 1828 jeho otec zemřel a Adalbert Lanna se ujal loděnice. Jméno firmy bylo už tak proslulé, že byl jmenován c. a k. loďmistrem a byly mu svěřeny všechny vodní stavby na Vltavě a na Labi, až k saským hranicím. Mimo toho splavňoval řeky Lužnici a Nežárku, pro voroplavbu.

V roce 1832 se Adalbert Lanna starší stal rozhodujícím podílníkem provozu koňské dráhy Linec - České Budějovice. Mimo loděnic měl měl Lanna v Budějovicích sklady soli, pilu a parketárnu. Podílel se na výstavbě železničních tratí Praha - Plzeń, Liberec - Pardubice, Kladno - Kralupy. Společně s bratry Novotnými a Kleinem se zasloužil o otevření kladenských dolů a o postavení kladenské vysoké pece a kladenské slévárny. Jeho firma postavila v Praze řetězový most a celou řadu nádražních objektů. Lanna vlastnil slévárnu v Adolfově a založil c.a k. privilegovanou továrnu na porcelán a nádobí v Praze.

Adalbert Lanna však nebyl typem současného podnikatele, myslícího jen na sebe a svůj zisk, měl na starosti i věci veřejné. Stál u zrodu Jednoty pro povzbuzení průmyslu v Čechách a stal se poslancem zemského sněmu. Založil v roce 1851 Českobudějovický krajský hospodářský spolek, stal předsedou Obchodní a živnostenské komory, která vznikla 29. listopadu 1850. Roku 1856 byl u vzniku českobudějovické Městské spořitelny.
Plocha před OD Prior

Do povědomí veřejnosti se vepsal jako mírný, lidumilovný, nacionálně nevyhraněný člověk, který nikdy neomítal finančně přispět na sociální a vzdělávací programy. Na vlastní náklady nechal v Českých Budějovicích postavit sirotčinec (v místech, kde je dnes parkoviště u Prioru) a podpořil výstavbu obchodní školy.

V roce 1857 Adalbert Lanna starší přesídlil z Budějovic do Prahy, kde 15. ledna 1866 zemřel na srdeční chorobu. Je pohřben na Olšanských hřbitovech.

České Budějovice však na Adalberta Lannu staršího a jeho zásluhy o rozvoj města i kraje nezapomněly. Roku 1879 mu byl na okraji parku postaven pomník. Protože Lannové měli německou národnost, mělo se po 2. světové válce na ně zapomenout. Pomník byl v roce v 1945 stržen. Ulice, ve které Lanna postavil sirotčinec a která do roku 1945 nesla jeho jméno, byla přejmenována na Třídu maršála Malinovského. Ale pouze úředně, pro České Budějovice a okolí to vždy byla jen a jen "Lannovka". Po roce 1989 byl pomník opět vztyčen, naštěstí 45 let přežil bez větší úhony v nedaleké vesnici Bavorovice, a ulice dostala své původní jméno Lannova třída.

Adalbert Lanna mladší vystudoval německé gymnazium v Českých Budějovicích a obchodní školu v Lipsku. Praxi získával v otcově firmě jako běžný zaměstnanec; skladník, účetní a pokladník, hlavně v kladenské slévárně. Když v roce 1866 převzal rodinnou firmu, nadále podnikal ve stavbách vodohospodářských a železničních ( Dráha F.J. Č. Budějovice - Praha, Buštěhradská dráha, Žižkovská spojka aj.).

Adalbert Lanna ml. se velmi zajímal o umělecko-průmyslový obor a celý život sbíral a shromažďoval průmyslové výrobky. Proto inicioval založení Městského muzea v Českých Budějovicích v roce 1877 a Umělecko-průmyslového muzea v roce 1885 v Praze. Pražskému muzeu daroval unikátní sbírku českého skla. Vedle skla sbíral i grafiku. Po jeho smrti v roce 1909 byly soukromé sbírky rozprodány.

Posledním z podnikatelské rodiny Lannů byl JUDr. Adalbert Lanna, který krátce byl jen stínem svých slavných předků a v roce 1923 veškeré podnikatelské aktivity opustil. (R.Fischer)