Pohoří na Šumavě lidi láká i odhání. Drsné místo v jednom ze dvou nejjižnějších koutů země české vypustilo život v roce 1945 po vyhnání německého obyvatelstva. Od té doby všechny snahy oživit toto bývalé městečko ztroskotávají.
 |
| Toto bývalo podélné náměstí s hustou zástavbou po obou stranách. |
 |
| Kostel P.Marie a pomník, za kterým stávala jednopatrová škola. Vlevo v pozadí nově postavený penzion jako napodobenina bývalé fary. |
Co před rokem 1989 v Pohoří nezničil čas a vojáci Pohraniční stráže, to po roce 1989 padlo za oběť úředníkům a různým podnikavcům a dobrodruhům. Ze starého Pohoří se zachoval jen pomníček vojáků padlých v první světové válce, sporadicky udržovaný hřbitov a opravené části zříceného kostela. Snahy některých městských snílků a podnikavců usadit se zde nastálo berou za své s příchodem první zimy. Vyléčeni z představ o lehkém životě v jihočeských horách jsou jistě i majitelé penzionů (5 nových neobývaných domků), které v listopadu 2015 navštěvuje jen slunce a chladný luft.
 |
Sedmikrásky si rostou, kde je napadne, zákazy a příkazy ignorují.
|
Žádné komentáře:
Okomentovat