Masaryka známe z černobílých
fotografií. Možná že existuje barevná fotografie či barevný obraz TGM, ale
barva bylo zřejmě to, čím se chtěl lišit od tehdejších pestrobarevných
monarchů. Je to hodně příznačné, černobílý byl i Masarykův život. Masaryk pečlivě
dbal o svou tatíčkovskou pravdu. Pokud se ji někdo pokusil zpochybnit, byl - a je doposud - umlčen a
obviněn z pomluvy.
Dost
československých ministrů a politiků už od roku 1918 bylo proti Masarykovým
snahám o co největší vliv na rozhodování vlády i parlamentu a o získání
pravomoci nad ústavní rámec. Veřejné vystoupení proti Masarykovi však v
tehdejší poválečné protihabsburské euforii rovnalo se politické sebevraždě.
Takže T. G. Masaryk v ČSR měl brzy větší moc než kdysi rakouský císař.
Kancelář prezidenta
republiky (KPR) intenzivně sháněla informace o všech politicích a o jejich
názorech. Pro tuto činnost, prováděnou za úplatu i na základě osobních sympatií
či antipatií, se Hradu podařilo získat řadu novinářů a dalších osob. Politici si
před nimi dávali méně pozor, zejména pokud to byla neoficiální sdělení. To byl
základ ohromné a vysoce efektivní zpravodajské sítě Hradu propojené s obdobnou
tajnou informační sítí Benešova ministerstva zahraničí.
Vymyslela se účinná metoda rychlého, spolehlivého a diskrétního
doručování přes četné i v noci volně přístupné schránky pro podávání inzerátů
při redakcích a vydavatelstvích prohradních novin. S dopisy s adresou
„President Masaryk, Hrad“ ráno spěchali
redakční poslíčci na Hrad.
Masaryk tedy řídil
stát za vydatné pomoci rozsáhlé sítě informátorů, udání shromažďovala a
prezidentu předávala Kancelář prezidenta republiky, která měla v rukách také
Voskou ukradený vídeňský policejní archiv z doby mocnářství. Kdo si příliš
vyskakoval, byl jí lustrován, a našel-li se o něm záznam, byl také rychle
usazen.
Neoficiální
hlavou udavačské sítě Hradu byl Karel Čapek. Když KPR neměla proti někomu kompromitující
materiály, vyrobily se pomluvy a ty se nechaly šířit tiskem. Např. Hrad přes
prostředníka vystupujícího jako soukromý podnikatel zaplatil letákové noviny Minuta
(demokratických rozhovorů), šířené přes kameloty.
Žádné komentáře:
Okomentovat