Nová Ves u Českých
Budějovic (450 m) se nachází 7 km na jih od jihočeského krajského města.
Prochází jí železniční trať České Budějovice - České Velenice a silnice do
Trhových Svin.
Obec
se dělí na dvě části: na původní zemědělskou ves (dnes nazývaná Stará Ves) a na
novou domkářkou ves, která je 1km západně. Ta nyní tvoří hlavní část Nové Vsi.
Vznikla až po roce 1918 a je železniční tratí rozdělena přibližně na dvě stejné
části. Původní stará část Nové Vsi, ležící mimo hlavní silnici, je tvořena
dvěma desítkami starších stavebně nezajímavých chalup - zčásti rekreačních - i novějších
domků a jedné větší firmy. Na východním okraji je kaplička.
Nová
Ves jistě dostala název podle toho, že vznikla později než okolní vesnice.
Uváděn je vznik po třicetileté válce, i když několik usedlostí zde zřejmě bylo
už v 14. století, kdy oblast patřila krumlovskému panství. V 16. století
nedaleký zborovský dvůr drželi páni Kořenští z Těrešova a na Komařicích, takže
jim patřila i Nová Ves. Za třicetileté války Zborov se stal částí panství
třeboňského (drženého císařem), které v roce 1661 koupil Jan
Adolf Schwarzenberg. Zborovský dvůr
zůstal u schwarzenberského velkostatku i po zrušení roboty 1849, až do
pozemkové reformy 1919, kdy byl rozparcelován. V Nové Vsi byli chalupníci
a jeden větší selský dvůr.
Po
výstavbě Dráhy Františka Josefa (Vídeň - Cheb) v roce 1869 a zřízení zastávky v polích
mezi obcemi Nová Ves, Nedabyle, Hůrka a Borovnice se v oblasti začal měnit
život. Vedle zastávky v roce 1892 postavil třeboňský schwarzenberský pivovar
hospodu. Jedná se o budovu přivezenou ze schwarzenberské expozice na
Národopisné výstavě 1891 v Praze.
Třeboňský pivovar hospodu udržoval až do
znárodnění v roce 1945. Historická hospoda je v provozu doposud, i když už
dávno přišla o věžičku a neprodává se v ní jen třeboňské pivo.
Stavba
hospody uprostřed polí je dokladem o podnikatelské předvídavosti úředníků
třeboňského pivovaru. Využili železniční trati, blízkosti průmyslových Českých
Budějovic a módních vycházek měšťanstva do přírody. Na desítky let se potom -
až do rozvoje automobilizmu - stala se Nová Ves cílem nedělních vlakových výletů
mnoha budějovických obyvatel. Vyhledávaným místem k odpolednímu posezení býval
nedaleký Borovnický mlýn.
Základ
k rozvoji Nové Vsi byl učiněn v roce 1895, kdy byla postavena budova železniční
stanice a přibyly další koleje. Po první světové válce začala poblíž nádraží
masová výstavba rodinných domků. Usazovali se zde především železničáři. Tím se
Nová Ves hodně dostala na levou stranu politického spektra. Ve 20. letech si u
nádraží zřídil hrnčírnu Karel Čada, jenž ji prodal svému zaměstnanci Janu
Tvarohovi, jehož potomci ji udržují v provozu dodnes. Železniční trať u Nové
Vsi se podílela na několika tragediích, několik lidí zahynulo při nehodách,
několik dobrovolně.
V letech 1964 až 1990
byla Nová Ves zbavena samosprávy a patřila pod obec Nedabyle. V té době byl u
nádraží velký manipulační sklad Státních lesů. Ten po roce 1990 zanikl. V jeho
budově je nyní obecní úřad – Nová Ves u Č.B. se v roce 1990 osamostatnila.
V letech 2007 až 2009 byla při elektrifikaci železniční tratě zrušena vlečka a trať byla od obyvatelstva oddělena betonovými protihlukovými stěnami. Potom byla zrušena i železniční stanice, takže historická budova je na prodej. Je
zde jen zastávka. V Nové Vsi u Českých Budějovic žije okolo 700 obyvatel. (R.F.)
Žádné komentáře:
Okomentovat