Krutá zima.
Na začátku roku 1940 byla krutá zima s velkým množství sněhu. 11. ledna byl mráz -30°C. Byla vyhlášena pracovní povinnost mužů od 16 do 60 let na noční odklízení sněhu ze silnic, které musely být průjezdné na šířku 4 m. Lidé trpěli zimou, protože byl nedostatek paliva. Uhlí bylo na lístky, rodina mohla za rok dostat 12,5 q uhlí, přičemž směla kupovat jen od úředně přiděleného skladu. Od 1. ledna skončil na území Protektorátu prodej pravé zrnkové kávy. Ve venkovských školách byly od 15. ledna do 4. března „uhelné“ prázdniny. Velké škody způsobila zima v přírodě, protože zmrzla spousta zvířat a ovocných stromů. Další škody způsobilo tání sněhu, protože se na řekách uvolnily kry, které ucpávaly mosty. Musela zasahovat protektorátní armáda, která hráze z ker odstřelovala.
Revize obecních knihoven.
Při
revizích obecních knihoven byla vyřazena
a zničena spousta knih, protože se „nesrovnávaly s duchem doby.“
Jednalo se hlavně o knihy pojednávající o vzniku a existenci Československa,
knihy Jiráskovy, Raisovy, Baarovy, Masarykovy a dalších významných českých autorů.
Vyřazeny musely být knihy psané v anglickém, francouzském a ruském jazyce a literatura židovská, komunistická a zednářská.
Evidence cikánů.
Počátkem
roku vyšlo také nařízení, že kočovní cikáni musejí být usazeni a evidováni v nějakém
bydlišti. Počet cikánů na území protektorátu se značně zvýšil, jednak asi o 16.000 těch, kteří po po Mnichovu byli vyhnáni ze Sudet, jednak o několik tisíc cikánů, kteří byli po 14. březnu 1939 vyhnáni ze Slovenské republiky. Pokud neměli domovskou příslušnost, stali se cikáni obyvateli obce,
v jejímž katastru 1. února 1940 právě
přebývali. Mnoho obcí proto koncem ledna hlídalo hranice, aby se k nim nedostal
někdo nevhodný. Cikáni, kteří měli informace, jak se s cikány zachází v Říši, většinou reagovali velmi rychle. Rozprodali koně a vozy a našli si zaměstnání na velkostatcích, v lesích, u stavebních firem a jinde. Jen ti nejméně přizpůsobiví se kočovného a zlodějského způsobu života nedokázali vzdát, a proto končili ve vězení a v plynových komorách.
Diskriminace Židů.
9. února
byly zavedeny nové papírové koruny a pětikoruny. Od tohoto dne nad židovskými
obchody textilem, obuví a kůží měli dohled němečtí komisaři (trojhendři). Obchody, provozovny a ordinace musely být označeny nápisem "Židovský obchod," "Židovský holič," Židovský lékař," apod. Byla
vyhlášena diskriminace Židů, jejich vyloučení
ze společnosti. Museli být na oděvu, na klopě, označeni šesticípou žlutou hvězdu. Židé směli chodit do
bank jen v době od 8 do 9 hodin a mohli si vybrat týdně maximálně 1.500.-
korun. Nakupovat v obchodech směli jen v době od 10 do 12 hodin a
v době od 15 do 17 hodin. Židé nesměli navštěvovat divadla a kina a byla jim zabavena rádia.
Prokazování původu.
Každá
osoba od 16 let věku musela u sebe mít průkaz totožnosti, s fotografií. Všichni
dělníci a zaměstnanci dostali pracovní knížky, bez nichž nesměli být přijati do
práce. Vybraní zaměstnanci (úředníci, listonošové, soudci, učitelé, lékaři,
kněží aj.), aby mohli vykonávat povolání, museli (vl.n. 16-1940) prokázat nežidovský původ do 3. kolena (8-15 dokladů), složit zkoušku z německého jazyka a
podepsat slib věrnosti Německé říši a Adolfu Hitlerovi a poslušnost prezidentu
Háchovi. Za projevenou a podepsanou věrnost měli nárok na roční příplatek na potraviny 4.800 K. Stejnou odměnu dostávali i starostové a velitelé hasičů apod. Černý obchod s potravinami, který se rozšířil, byl
pronásledován především hlídkami německých četníků, které byly na nádražích a neustále
procházely ve vlacích. Domovní prohlídky zásob zemědělské produkce byly, buď prováděny v celé
vesnici, nebo namátkově na základě udání od závistivých sousedů. Obilí na
sýpkách při kontrolách bylo váženo a množství muselo odpovídat stanoveným zásobám
krmiv, osiv a samozásobitelským dávkám. Objevení černých zásob bylo trestáno vysokými
pokutami, podle množství, až do 1,000.000 K.
První výročí okupace.
Při
prvním výročí nacistické okupace 15. března 1940 byl Protektorát zasypán
protiněmeckými letáky, které v noci
shazovala britská letadla. Do polí vyrazili četníci, kteří museli všechny
letáky posbírat. Obyvatelstvo bylo vyzváno, aby nalezené letáky odevzdalo,
pokud se nechce vystavit stíhání. Na jaře vyšla vyhláška o způsobu přepravy
ručních žacích kos na jízdních kolech. Kosa
musela být odmontovaná od kosiště a zabalená v silné látce nebo papíru. Začaly
odvody koní, ke kterým museli koně
vést všichni majitelé. Naštěstí se málokterý selský kůň hodil pro německou
armádu. Když byl kůň odveden, dostal majitel 6.000 až 10.000 korun.
V období od 15. srpna do 25. prosince byly zakázány všechny taneční
zábavy. Šrotovat se smělo jen úředně stanovené množství obilí, byla
povinnost odevzdávat všechno nadojené mléko a byl zákaz domácí výroby másla, proto v listopadu
byly zemědělcům zaplombovány šrotovníky,
odstředivky mléka a máselnice.
Další stránka.
Další stránka.
- Začátek roku 1939
- Německá okupace a její právní norma
- Vznik Protektorátu Čechy a Morava
- Válečné zemědělství
- 1940 - Germanizace
- 1941 - Válečná bída
- 1942 - Statková evidence
- 1942 - Heydrichiáda
- 1943 - Sedlákovy vzpomínky
- 1943 - Okupace jako samozřejmost
- 1943 - Setrvačnost
- 1944 - Kontroly zásob.
- 1944 - Černý obchod.
- 1945 - Poslední zoufalá válečná opatření.
- 1945 - Nová diskriminace selského stavu
- 1945 - Hurá všichni do pohraničí
Žádné komentáře:
Okomentovat