Z historie panovnických
a šlechtických rodů je známo, že v monarchiích byly manželky a dcery
panovníků nejpřísněji střeženými tvory, přesto se o otcích některých panovníků
objevovaly pochybnosti. O původu císaře Františka Josefa I., jenž se stal nesmrtelným symbolem Rakousko-Uherska,
se zřejmě objevily spekulace už po jeho narození, ale na veřejnost se dostaly
až po pádu monarchie.
František Josef Karel (Franz Joseph Karl von Habsburg) se
narodil 18. srpna 1830 v 9:45 ve Vídni jako syn arcivévody Františka Karla
(mladšího syna císaře Františka I.) a jeho ženy Žofie, bavorské princezny. Měl
4 sourozence. Bylo mu přezdíváno Salzprinz, protože jeho matka před početím
podstoupila léčbu v Bad Ischlu.
Přestože
od narození císaře Františka Josefa I. uplynulo už sto osmdesát tři let, jsou
pochybnosti, kdo byl jeho otcem. Spousta badatelů se přiklání k názoru, že
císař byl nemanželským synem vévody Zákupského, nazývaného „Orlík.“
Vévoda
Zákupský - Orlík, Napoleon František Josef Karel Bonaparte (fr. Napoléon-François-Joseph-Charles
Bonaparte) (*20. březen 1811 Paříž , +22. červenec 1832 Vídeň) byl jediným
legitimním synem francouzského císaře Napoleona I. Měl se jako Napoleon II. stát jeho nástupcem.
V letech 1814 až 1815 se konal
Vídeňský kongres, v jehož duchu se Orlíkovi dostává titulu vévoda Zákupský. Zákupské vévodství bylo pro něj vytvořeno z
panství Zákupy a zaniklo jeho smrtí roku 1832. Orlík Zákupy nikdy nenavštívil.
Orlík byl kvůli svému
původu vězněn na vídeňském dvoře. Evropa měla strach z Francie, majíc v čerstvé
paměti válečná tažení Napoleona I. Bonaparte a desetitisíce mrtvol na
bojištích. Byly obavy z toho, že Napoleon II. by se v Paříži mohl
posadit na trůn a pak v čele armády pokračovat v otcově imperialistické
politice. Za to, aby se Orlík nedostal do kontaktu s francouzskými agenty,
kteří ho chtěli osvobodit, se staral kníže Metternich, který
za pomoci hraběte Kolowrata vládl místo císaře Františka I.
Orlík o politice zřejmě příliš
nepřemýšlel, spíše využíval volnosti, kterou mu Metternich poskytoval pro
galantní dobrodružství s dvorními dámami. Jednou z dam, které se v Orlíkově
blízkosti pohybovaly, byla půvabná třicetiletá arcivévodkyně Žofie, matka
císaře Františka Josefa I. Podobně se ovšem spekulovalo i o jejím vztahu - a otcovství jejích dětí
- se synem sesazeného švédského krále Gustava IV. Adolfa Gustavem Vasou, který
přišel do Vídně roku 1826. Celkem měla šest donošených dětí: František Josef, Ferdinand Maxmilián,
Karel Ludvík, Markéta (Saská), Marie (Neapolsko-Sicilská), Marie Terezie
(Portugalská).
Žádné komentáře:
Okomentovat