Google

Fotogalerie

Prohlížeč se objeví po kliknutí na obrázek.

sobota 6. října 2012

Pístina, zajímavá obec.


Ves Pístina (458 m) se nalézá v mírně zvlněné krajina jižně od Stráže na Nežárkou, mezi lesy a rybníky, na méně frekventované silnici, která spojuje jen okolní vesnice. Zadumaný kraj se zachovalou venkovskou zástavbou a klid, a přitom blízkost hlavní silniční komunikace, předurčují typickou zemědělskou vesnici, aby se změnila na vesnici rekreační.

 První zmínky o Pístině jsou z roku 1397, z doby, kdy už skončila hlavní fáze kolonizace jižních Čech. Pístině dalo základ 16 usedlíků, jimž zde panští úředníci přiděli pozemky a vyměřili místa k výstavbě usedlostí. Pístina střídavě patřila pánům z Hradce a ze Stráže, a v roce 1577 se jako součást strážského panství dostala do Rožmberského dominia.

 Tak jako většina obcí na rožmberském panství i Pístina musela na návsi postavit vodní nádrže-rybníky, které sloužily jako zdroj vody v případě požáru, jako zdroj pitné vody pro zvířata, zdroj vody na máčení lnu, a také pro chov ryb (běžná strava poddaných) a vodní drůbeže.

 Pro polní hospodářství zde sice byly dobré podmínky, ale na malých plochách, takže vesnice proslula hlavně pastevním chovem skotu. Blízkost města Stráž nad Nežárkou byla důvodem, že se zde usazovali řemeslníci i dělníci.


V současnosti sice zde hospodaří zemědělci, ale prostředí láká podnikatele v turistice. Proto se zde objevují penziony  a jiná rekreační zařízení, která oživují obec 2-3 měsíce v roce, takže jejich přínos pro celoroční život v obci je hodně rozpačitý.
Zámek Stráž nad Nežárkou v letech 1916-1930 vlastnila pěvkyně Emma Destinnová, za okupace v něm byl Wehrmacht, potom do roku 1963 Pohraniční stráž, v letech 1963-1995 Ústav sociální péče.
V Pístině je v provozu objekt Ústavu sociální péče (mentálně postižené ženy), kolem něhož je delší dobu poměrně dusná atmosféra. Obec Pístina ani její obyvatelé ovšem se na konfliktech nepodílejí, ani do nich nezasahují. Ústav sociální péče byl (bezproblémově) v letech 1963 až 1995 ve strážském zámku, potom přišla Klausova privatizace a kohosi napadlo obyvatelky Ústavu vystěhovat do ubytovny bývalého ROH v Pístině a státní zámek neopravovat, ale prodat.  To se podařilo až v roce 2002, kdy ho koupila Radoslava Doubravová. Čas ukázal, že objekt v Pístině, a na jakékoli jiné vesnici, není vhodný pro Ústav sociální péče. Zásobování, údržba, zaměstnanci, odvoz žen z Ústavu do zaměstnání apod. je zdražováno dopravou, navíc izolace obyvatelek Ústavu odporuje zásadám sociální politiky Evropské unie. Město Třeboň chtělo poskytnout pozemek pro výstavbu, z prostředků EU, nového objektu Ústavu sociální péče. Proti plánu třeboňské radnice se postavila opozice a několik podnikatelů. Po hrůzostrašném veřejném jednání, kdy ze strany představitelů ODS na adresu postižených žen padaly věty z projevů nacistických pohlavárů (návrh na fenolové injekce do srdce, jimiž v Německu  byli mentálně postižení lidé usmrcováni, ještě vysloven nebyl), není o osudu Ústavu sociální péče rozhodnuto.


Pístina je samostaná obec, v níž žije okolo 200 obyvatel.  Obecní úřad je umístěn v budově, kterou zde ve 30. letech minulého století postavila družstevní záložna Kampelička. (R. Fischer)

Žádné komentáře:

Okomentovat

Kopírování textů i obrázků je možné s podmínkou, že se uvede jako zdroj Rozhledy 010.