Burácející motor,
rachotící mlátička, velká spotřeba nafty a olejů a špatně vyčištěné zrno charakterizovaly sovětský kombajn SK-4.
Kvůli hluku, prachu a častým opravám většinou na něm při provozu
pracovali dva lidé. Přesto to v padesátých a šedesátých
letech byl sen každého předsedy JZD. Nic
lepšího a výkonnějšího v Československu nebylo běžně dostupné.
S tímto kombajnem
přijeli letos na Zemi živitelku hoši od Belarusu a měli velký úspěch. Stařičký,
i když jeden z posledních (1973)
kombajnů SK-4 dovezených do ČSSR, patřil k nejobdivovanějším exponátům.
V 70. letech byly ještě pokusy dovážet ze SSSR modernější SK-5 Niva, ale v té
době už začaly česká pole ovládat východoněmecké E-512, E-514, E-516 a E-517, které,
jak se později ukázalo, v té době převyšovaly většinu západoevropských i
amerických kombajnů.
A přece se točí. |
Žádné komentáře:
Okomentovat