Dvě tváře privatizace zemědělství. (fotogalerie)

Industriální staré stavby, které nestojí právě v místech  vhodných k výnosnému podnikání, se nestávají ani předmětem zájmu různých památkářů, profesionálních i amatérských, kteří  jinak obyčejně horlivě vymýšlejí jak vytáhnout ze státu peníze a přiživit se. Jedná se také o staré zemědělské dvory a objekty potravinářského průmyslu.

Hodně také záleží na obyvatelích obce, ve které zajímavá stará stavba stojí. Tam, kde lidé prostřednictvím obce a různých úřadů tlačí na majitele, aby se o památku starali, buď dochází alespoň k základní údržbě a nějakému využití objektu, nebo k jeho prodeji. Kde nejsou lidé zvyklí starat se o věci okolo sebe (což bylo obvyklé u osídlenců v pohraničí), čekají až se postarají ti nahoře,  pak se objeví třeba zřícený hospodářský dvůr jako v Údolí u Nových Hradů.

Uživatelé bytů ve dvoře zřejmě čekají na vyhnání.

Bývalý poplužní dvůr v Údolí u Nových Hradů je jedním z nejstarších na Novohradsku. Velké stavební úpravy byly prováděny v polovině 19. století, kdy v jeho sousedství byl rozšířen vyhledávaný park Tereziino údolí a kolem dvora vedly vycházkové trasy. Tehdy i dvůr dostal reprezentační vzhled. Neodborné funkcionalistické úpravy byly prováděny i po znárodnění v roce 1945, kdy zde začal hospodařit státní statek. Byly zde postupně zřízeny např. dílny, garáže i byty.

Cesta k jatkám.

Toto bývaly jatky.

U cesty k jatkám.

V 80. letech minulého století státní statek své odbytové problémy řešil  stavbou malých jatek na jižní straně dvora, které masem a masnými výrobky zásobovaly své prodejny. Vzhledem k tomu, že se jednalo o nadstandardní kvalitu (i na tu standardní socialistickou kvalitu se dnes vzpomíná v tom nejlepším), přijížděli zákazníci i z velkých dálek. Jatky údajně byly v provozu i po privatizaci, ale o jejich konec se postarali úřady - splnit hygienické a ochranářské předpisy se zřejmě nevyplatilo.

Pivovar buquoyského velkostatku.

Kdyby k obloze nečněly vysoké komíny, měli by možná turisté dojem, že se jedná o zámek.

Za stromy na kopci stojí hrad a město Nové Hrady. 

V Údolí stojí i další historická stavba, která při privatizaci nebyla o mnoho v lepším stavu než nedaleký dvůr. Pivovar v Údolí však měl při privatizaci štěstí. Nový majitel zde pivo sice nevaří - jeden pivovar už provozuje - ani zde jinak nepodniká, ale pomalu, už 20 let, vzhled pivovaru vylepšuje. Kdyby k obloze nečněly vysoké komíny,  měli by možná cizí návštěvnici dojem, že se jedná o zámek. (R.Fischer, 2012)