Když 22. června 1941 hitlerovské Německo přepadlo Sovětský svaz, neomezený sovětský komunistický vládce Josif Vissarionovič Stalin opustil Kreml a uchýlil se na svou daču (letní sídlo). Zatímco nepřipravené sovětské jednotky krvácely a padaly jedna za druhou, hlava státu byla týden nezvěstná. Bylo uváděno, že Stalin trucoval, že byl znechucen neschopností svých spolupracovníků (které si sám vybíral) a armády.
Určitá pravda na Stalinovu trucu asi bude, protože se zhroutily jeho plány na to, že zaútočí na Německo jako první. Při německém útoku byl zřejmě rozezlen činností sovětských zpravodajských služeb, které nedokázaly německý útok vystopovat včas, i když skutečnost je taková, že informacím o přípravách na rychlý německý útok Stalin nevěřil. Předpokládal, že na válku proti SSSR se musí Německo připravovat mnoho měsíců.To, že Hitler zaútočil bez přípravy, ho šokovalo.
Stalin jako každý diktátor si svou autoritářskou moc udržoval neustálým naháněním strachu (takže předvolební taktika ODS není ničím novým). Bál se především o ztrátu autority. Měl obavy, že po jeho zádech se někdo vyšplhá nahoru, nad něj. Proto doma fyzicky likvidoval především své věrné, ty, kteří ho nejvíc podporovali. Největší nebezpečí však viděl v západní demokracii.
Stalin věděl, pokud bude za hranicemi existovat svoboda, bude jeho vláda ohrožena. Věděl také, že západní mocnosti ve skutečnosti nebrání rozvoji politické, ekonomické a vojenské síle Německa. Hitler byl v podstatě naváděn, aby tažením na Východ udělat tu nejšpinavější práci. To Stalin tušil, proto byl pevně rozhodnut v roce 1942 zahájit vojenské tažení na západní Evropu. Měla ho uskutečnit mnohamilionová sovětská armáda, která se v roce 1941 teprve začínala formovat. Ruský historik Radzinskyj uvádí, že podle Stalinových plánů kolem roku 1950 měla celá Evropa už být součástí komunistického Sovětského svazu. (R.Fischer)
Žádné komentáře:
Okomentovat