(Předcházející část) Vesnice Žíšov se rozkládá jeden kilometr severozápadně od Veselí nad Lužnicí, na silnici směřující do Borkovic.
Prostorná žíšovská náves je zajímavá nejen tím, že její vnitřek není zastavěn novějšími obecními budovami, ale také svým čočkovitým tvarem. Uprostřed návsi stojí kaple z roku 1837, kříž z roku 1901 a požární nádrž. Mezi přízemními vesnickými budovami je možné nalézt i selské baroko, doklad o tom, že vesnice patří do Blat. Podle legendy byl název odvozen od jména Jana Žižky z Trocnova, který v oblasti pronásledoval sektu Adamitů.
Děvče z Blat.
První zmínka o Žíšově pochází ze 12. století, kdy půda nynější obce patřila Vítkovcům. V listu Vladislava II. ze 6.října 1488 je zřejmé, že král nechal převést všechna práva k Veselí na Rožmberky, a tak obec patřila rodu dědičně, a to zásluhou pana Petra Voka a Oldřicha z Rožmberka. Tím se dostal pod třeboňské panství, které po vymření Rožmberků a konfiskaci majetku Švamberkům prodal v roce 1660 císař Schwarzenbergovi. K třeboňskému panství patřil Žíšov až do roku 1848, potom do roku 1948 patřil do politického okresu Třeboň. Roku 1948 byla obec v rámci reorganizace okresů přičleněna pod Soběslav, v roce 1960 pod Tábor.
Blaťácká kapela
Po r. 1849 byl Žíšov připojen k obci Dráchov, od něhož se odloučil v r. 1873 jako samostatná obec v okrese Veselí n/L. Farou a školou však patřila obec do Dráchova. V roce 1960 byla obec připojena k Veselí jako jeho část Veselí nad Lužnicí III. – Žíšov, a to až do roku 1990, kdy se obec opět osamostatnila.
Kaple na návsi byla postavena na místě staré dřevěné zvoničky. Po poslední úpravě v roce 2003 bylo zautomatizované zvonění, jehož spouštěcí řídí satelit, a tak je žíšovské zvonění jedno z nejpřesnějších v zemi.
Ladislav Kubeš st. v době vojens.ké služby
S Žíšovem je spojena muzikantská tradice rodu Kubešů. Po první světové válce ji v sousedních Borkovicích založil Matěj Kubeš, jehož Blaťácká kapela byla známá v širokém okolí. Složil asi 300 skladeb pro dechovku. Po jeho smrti v roce 1952 převzal kapelu syn Ladislav Kubeš, který žil v Žíšově a proslul jako skladatel i za českými hranicemi. Název kapely, kterou řídil, se měnil (Kubešova kapela, Kubešova 11, Kubešova 8), až zůstala Veselka (podle města Veselí), kterou po jeho smrti v roce 1998 vede syn Ladislav Kubeš ml.
V roce 1930 zde žilo tři sta patnáct obyvatel, z nichž bylo pouze šestnáct rolníků, domkáři většinou pracovali na dráze. V současnosti žije v Žíšově 140 obyvatel. (R.Fischer) Pokračování
Prostorná žíšovská náves je zajímavá nejen tím, že její vnitřek není zastavěn novějšími obecními budovami, ale také svým čočkovitým tvarem. Uprostřed návsi stojí kaple z roku 1837, kříž z roku 1901 a požární nádrž. Mezi přízemními vesnickými budovami je možné nalézt i selské baroko, doklad o tom, že vesnice patří do Blat. Podle legendy byl název odvozen od jména Jana Žižky z Trocnova, který v oblasti pronásledoval sektu Adamitů.
Děvče z Blat.
První zmínka o Žíšově pochází ze 12. století, kdy půda nynější obce patřila Vítkovcům. V listu Vladislava II. ze 6.října 1488 je zřejmé, že král nechal převést všechna práva k Veselí na Rožmberky, a tak obec patřila rodu dědičně, a to zásluhou pana Petra Voka a Oldřicha z Rožmberka. Tím se dostal pod třeboňské panství, které po vymření Rožmberků a konfiskaci majetku Švamberkům prodal v roce 1660 císař Schwarzenbergovi. K třeboňskému panství patřil Žíšov až do roku 1848, potom do roku 1948 patřil do politického okresu Třeboň. Roku 1948 byla obec v rámci reorganizace okresů přičleněna pod Soběslav, v roce 1960 pod Tábor.
Blaťácká kapela
Po r. 1849 byl Žíšov připojen k obci Dráchov, od něhož se odloučil v r. 1873 jako samostatná obec v okrese Veselí n/L. Farou a školou však patřila obec do Dráchova. V roce 1960 byla obec připojena k Veselí jako jeho část Veselí nad Lužnicí III. – Žíšov, a to až do roku 1990, kdy se obec opět osamostatnila.
Kaple na návsi byla postavena na místě staré dřevěné zvoničky. Po poslední úpravě v roce 2003 bylo zautomatizované zvonění, jehož spouštěcí řídí satelit, a tak je žíšovské zvonění jedno z nejpřesnějších v zemi.
Ladislav Kubeš st. v době vojens.ké služby
S Žíšovem je spojena muzikantská tradice rodu Kubešů. Po první světové válce ji v sousedních Borkovicích založil Matěj Kubeš, jehož Blaťácká kapela byla známá v širokém okolí. Složil asi 300 skladeb pro dechovku. Po jeho smrti v roce 1952 převzal kapelu syn Ladislav Kubeš, který žil v Žíšově a proslul jako skladatel i za českými hranicemi. Název kapely, kterou řídil, se měnil (Kubešova kapela, Kubešova 11, Kubešova 8), až zůstala Veselka (podle města Veselí), kterou po jeho smrti v roce 1998 vede syn Ladislav Kubeš ml.
V roce 1930 zde žilo tři sta patnáct obyvatel, z nichž bylo pouze šestnáct rolníků, domkáři většinou pracovali na dráze. V současnosti žije v Žíšově 140 obyvatel. (R.Fischer) Pokračování
Žádné komentáře:
Okomentovat