V Rakousku je největší procento kuřáků. Nikde jinde na světě nekouří tolik mladých lidí. Ochrana nekuřáků prakticky neexistuje. Důsledky pro zdraví: katastrofa.
"U nás ve škole skoro všichni kouřili již ve 13 letech, samozřejmě že se kouřilo v objektech školy," říká šestnáctiletá kadeřnická učnice Lisa K., která směla kouřit doma. Dnes kouří asi 10 cigaret denně.
Lisa je typickým představitelem mladých kuřáků v Rakousku. Ve všech mezinárodních statistikách je alpská republika na prvním místě v počtu mladistvých kuřáků. Mnohem dříve začínají kouřit dívky, obyčejně v jedenácti letech, chlapci začínají později. Zdravotničtí odborníci bijí nad tímto stavem na poplach: " Dívky mají jemnější průdušky, kouření u nich způsobuje větší škody na zdraví než u chlapců."
Podle Guinnessovy knihy rekordů je v Rakousku největší procento kuřáků na světě. Spotřeba cigaret na jednoho obyvatele je sice větší v Číně a v některých východoevropských zemích, ale ani to, že Rakušané vykouří méně cigaret na jednotlivce, není důvodem k jásání. Ukázalo se, že zákazy kouření na pracovištích, ve veřejných budovách a v dopravních prostředcích nemají význam, statistiku neovlivnily.
Účinek zákazu kouření v restauracích ještě není statisticky vyhodnocen, ale zdá se, že ani toto opatření lidi, především mládež, od kouření neodradí. Zákon navíc restauratérům způsobuje velké problémy, když musejí upozorňovat hosty, kde smějí, a kde nesmějí kouřit. Objevují se názory, že zákon porušuje hospodářskou soutěž, neboť menší hostince nemohou podmínky splnit a kuřáci do nich odmítají chodit. Naopak to zvýhodňuje větší podniky, kde je více místností. "Buď všude zákaz kouření, nebo nikde!" volají po nápravě.
Helmut Hinterleitner ze spolkové hospodářské komory je přesvědčen, že správné uplatňování zákona o zákazu kouření není možné. Každá obec je jiná, každá hospoda je jiná, jsou různí lidé. Domnívá se, že výsledkem zákazu kouření v restauracích nebude méně kuřáků, ale sociální problémy, že by mohlo dojít k uzavření asi 5.000 hostinců, přičemž by o práci přišlo 12.000 lidí. Taková situace nastala už v Itálii a v Irsku.
Nejsilnějším argumentem rakouských bojovníků proti kouření je statistika. "Na následky kouření ročně v Rakousku umírá 11.000 kuřáků a 1.000 "pasivních kuřáků", což znamená, že denně na pobyt v zakouřeném prostředí umírají tři nekuřáci. Ve skutečnosti je počet obětí mnohem větší, neboť nejsou započítána úmrtí na nemoci krevního oběhu.
Škodlivost kouření tabáku byla dlouho spojena pouze s rakovinou plic. Rakovina plic je až následek dlouhodobého vdechování kouře, ale mnohem dříve se objevuje chronická obstrukční plicní nemoc (Chronic Obstructive Pulmonary Disease, COPD).
Ta je charakterizována postupným omezováním dýchání, protože průdušky se stahují a omezují přívod vzduchu. Tato zákeřná nemoci se projeví, až když je poškozeno 40 až 50 procent plic. Nemoc je příčinou toho, že poškozené plíce kuřáka už se nedají vrátit do stavu, jaký je u nekuřáků. Proto odvykání kouření je velmi obtížné, většinou nemožné, bez kouře se kuřák necítí dobře. "COPD je problém, který nás bude doprovázet v následujících desetiletích. Výsledky budeme mít z šedesátých až sedmdesátých letech, " říká Wolfgang Popp, primář Ústavu pro onemocnění dýchacích cest a plic ve Vídni.
"U nás ve škole skoro všichni kouřili již ve 13 letech, samozřejmě že se kouřilo v objektech školy," říká šestnáctiletá kadeřnická učnice Lisa K., která směla kouřit doma. Dnes kouří asi 10 cigaret denně.
Lisa je typickým představitelem mladých kuřáků v Rakousku. Ve všech mezinárodních statistikách je alpská republika na prvním místě v počtu mladistvých kuřáků. Mnohem dříve začínají kouřit dívky, obyčejně v jedenácti letech, chlapci začínají později. Zdravotničtí odborníci bijí nad tímto stavem na poplach: " Dívky mají jemnější průdušky, kouření u nich způsobuje větší škody na zdraví než u chlapců."
Podle Guinnessovy knihy rekordů je v Rakousku největší procento kuřáků na světě. Spotřeba cigaret na jednoho obyvatele je sice větší v Číně a v některých východoevropských zemích, ale ani to, že Rakušané vykouří méně cigaret na jednotlivce, není důvodem k jásání. Ukázalo se, že zákazy kouření na pracovištích, ve veřejných budovách a v dopravních prostředcích nemají význam, statistiku neovlivnily.
Účinek zákazu kouření v restauracích ještě není statisticky vyhodnocen, ale zdá se, že ani toto opatření lidi, především mládež, od kouření neodradí. Zákon navíc restauratérům způsobuje velké problémy, když musejí upozorňovat hosty, kde smějí, a kde nesmějí kouřit. Objevují se názory, že zákon porušuje hospodářskou soutěž, neboť menší hostince nemohou podmínky splnit a kuřáci do nich odmítají chodit. Naopak to zvýhodňuje větší podniky, kde je více místností. "Buď všude zákaz kouření, nebo nikde!" volají po nápravě.
Helmut Hinterleitner ze spolkové hospodářské komory je přesvědčen, že správné uplatňování zákona o zákazu kouření není možné. Každá obec je jiná, každá hospoda je jiná, jsou různí lidé. Domnívá se, že výsledkem zákazu kouření v restauracích nebude méně kuřáků, ale sociální problémy, že by mohlo dojít k uzavření asi 5.000 hostinců, přičemž by o práci přišlo 12.000 lidí. Taková situace nastala už v Itálii a v Irsku.
Nejsilnějším argumentem rakouských bojovníků proti kouření je statistika. "Na následky kouření ročně v Rakousku umírá 11.000 kuřáků a 1.000 "pasivních kuřáků", což znamená, že denně na pobyt v zakouřeném prostředí umírají tři nekuřáci. Ve skutečnosti je počet obětí mnohem větší, neboť nejsou započítána úmrtí na nemoci krevního oběhu.
Škodlivost kouření tabáku byla dlouho spojena pouze s rakovinou plic. Rakovina plic je až následek dlouhodobého vdechování kouře, ale mnohem dříve se objevuje chronická obstrukční plicní nemoc (Chronic Obstructive Pulmonary Disease, COPD).
Žádné komentáře:
Okomentovat