Muž, který prodloužil válku.

"Duce, skryjte se, pryč od okna!" křičel Skorzeny, obávaje se, aby Mussoliniho někdo nezastřelil. Strážci byly tak překvapeni, že bez odporu odevzdali zbraně. Skorzeny a Schwedt běželi po schodech nahoru do hotelového pokoje, kde byl Duce vězněn. Takto výsadkář Karl Radl, který 12. září 1943 na místě únosu dopadl těsně po Skorzenym, ve své knize „Berief fallen vom Himmel“ popsal jeden z nejdůležitějších momentů únosu sesazeného a vězněného italského vůdce Benita Mussoliniho.


Rakouský dobrodruh Otto Skorzeny se zapsal do historie 2. světové války nejen únosem Mussoliniho, ale i dalšími kousky, jimiž v řadách spojenců způsobil nejeden zmatek. 16. října 1944, rok po únosu Duceho, jenž se mezitím dostal do čela vlády pronacistické severoitalské republiky, se Skorzeny objevil v Maďarsku. Podařilo se mu obsadit zámek v Budapešti, ve kterém sídlila Hortyho vláda, jež předtím vyjednala příměří se spojenci. Skorceny, vydávající se za dr.Wolffa, Horthyho přinutil k odstoupení gansterským stylem - unesl jeho syna. Horthy dobrovolvě předal vládu maďarskému fašistovi Szálasimu, jehož vláda znovu armádu poslala do bojů proti sovětské armádě. Následovaly Skorcenyho akce v Belgii, kde jeho vojáci (speciální jednotka SS z.b.V. Friedenthal), převlečení do anglických a amerických uniforem, nejen bránili vyhazování mostů do povětří, ale také nesprávným směrem naváděli vozidla spojenců, nabourávali komunikaci Američanů a Angličanů a v týlu vyvolávali mezi spojenci vzájemnou nedůvěru, podezření ze špionáže. Po drtivých porážkách německých armád na východní frontě na počátku roku 1945 Skorzenyho jednotky zformovaly z ustupujících německých vojáků zásobovací kanály, takže na řece Odře byl na delší dobu přibrzděn postup sovětské armády, čímž byl získán čas pro odsun ohromného množství civilních uprchlíků z Horního Slezska.


Otto Skorzeny se narodil v roce 1908 ve Vídni. Po maturitě studoval na Technické univerzitě, v roce 1931 promoval. Během studia se intenzivně věnoval šermu. Údajně vybojoval 12 soubojů "na krev". Dosvědčovala to dlouhá jizva na jeho obličeji. Po "anšlusu" Rakouska v březnu 1938 byl naverbován do SS. Působil na všech evropských frontách a byl mnohokrát vyznamenán, některá vyznamenání mu předával osobně Hitler.


V propagačním ruském televizním seriálu "Sedmnáct zastavení jara", natočeném podle knihy Juliana Semjonova, se Skorzeny objevuje jako velitel jednotky, která přepadla kolonu s Bormannovým archivem (Přes ideolicky silně zaměřený seríál, s nesmyslnými a jednostranně nadsazenými epizodami, se asi jedná o to nejlepší, co o válečných a politických událostech v předjaří 1945 bylo vytvořeno). (Foto: filmový sovětský agent Stirlitz-Isajev)
Válka pro Skorzenyho skončila 20. dubna 1945 v Salzburgu, kde byl zatčen Američany. Přestože mu nebylo prokázáno žádné obvinění, byl držen v zajateckém táboře Darmstdt. V roce 1948 odtud uprchl a žil střídavě v Německu a Francii. Od roku 1951 pracoval ve Španělsku, kde jako strojní inženýr, odborník na motory, udělal kariéru a vydělal velké peníze. Přitom v Egyptě budoval zpravodajskou službu Moukhabarat.

V roce 1975 onemocněl nevyléčitelnou plicní chorobou. Zemřel jako milionář ve Španělsku. Před smrtí se přiznal k rozhovoru, který měl s Hitlerem na podzim 1944. Nemocný Hitler, ležící na lůžku, prý mu tehdy řekl, že Německo nechce vyrobit atomovou bombu, protože nesmí být zodpovědné za zničení lidstva.

Záměrem článku není propagace nacismu, války a násilí, ale snaha připomenout některé události druhé světové války a také napomoci k vyvrácení mýtů o tom, že německé armády byly jen hordami primitivů, na které stačili třeba "Čtyři v tanku a pes". (Zdroj: M.Veselý,16.1.2010)