Kapitulace nacistů v Hamburgu 3. května 1945

Koncem dubna 1945 byl Hamburg v troskách, každému rozumně myslícímu člověku  bylo zřejmé, že obrana města nemá smysl. Civilní obyvatelstvo netoužilo po ničem jiném než po ukončení války. Hamburg však stále vedli  kovaní nacisté: župní vedoucí Karl Kaufman a vojenský velitel generálmajor Alwin Wolz, Hitlerův přidělenec. Britští vojáci byli 15 km od Hamburgu.

Britský tank na Radničním náměstí v Hamburku 3. 5. 1945

Hitler byl už tři dny po smrti, Německo bylo prakticky poraženo, lidé čekali konec války, ale vedení města stále čekalo na pokyny z Berlína. Jako první se rozhodl jednat s britskými vojáky ředitel gumárny Phoenix Albert Schäfer, který se obával britského útoku na město, na který by doplatili zranění lidé ukrytí v továrně.

Aby nacisté skryli stopy po zločinech, v přístavu Lübeck naložili na lodě Thielbek a CapArgona 9.000 vězňů z koncentračních táborů  a vyvezli je na moře. Britové v domnění, že na lodích prchají SS-mani, začali lodě bombardovat. Bombardování přežilo jen 200 vězňů.

V obavách, že by Hamburg postihl osud zničených nedalekých Brém, Wolz i Kaufmann nakonec začali s Brity vyjednávat. Podmínkou Britů bylo, aby všechny německé vojenské jednotky složily zbraně a vzdaly se, a aby nebyli zničeny žádné stopy o činnosti nacistů. Radnice Hamburku kapitulovala 3. května 1945 v 18:25 hodin, kdy Wolz a Kaufmann město předali britskému brigádnímu generálovi Douglasovi Spurlingovi.