Další skupinu zemědělských družstev tvořila družstva nákupní a prodejní, k nimž patřila zejména družstva skladištní. Tato družstva obstarávala nákup zemědělské produkce od všech zemědělců a prodej výrobních prostředků a potřeb pro zemědělce. Jinou skupinou byla zemědělská družstva, která pomáhala zemědělské prvovýrobě (např. družstva strojní a elektrárenská). Do skupiny zemědělských výrobních družstev náležely družstevní lihovary, družstva mlékařská, mlýnská aj., která zpracovávala zemědělské produkty. Vlastní hospodaření na půdě, jaké známe od počátku JZD až dodnes, zůstalo mimo rámec zemědělského družstevnictví.
Prvorepublikové družstevnictví podlehlo centralizaci (5).
Lidové peněžní ústavy (6).
K velkému rozvoji družstevnictví došlo v prvních desetiletích existence Československa. V roce 1929 bylo v Československu 15.946 družstev, z toho 4.100 zemědělských družstev. Mezi členy zemědělských družstev převažovali malozemědělci, řízení však postupně přešlo do rukou agroburžoazie. Hlasování a rozdělování zisku bylo podle vložených členských podílů. Například 80 procent členů družstevních lihovarů hospodařilo na výměře do 20 ha. Pouze 1 procento členů hospodařilo na větší výměře než 100 ha, přesto tato skupina měla v družstvech rozhodující vliv. O zakládání svých družstev se pokoušely i politické strany. Zemědělská družstva zemědělských dělníků, založená sociální demokracií, trpěla zadlužením a do roku 1926 všechna zanikla. Podobně dopadla družstva národních socialistů, která na sebe převedli představitelé strany (vytunelovali-dnešní termín).
Politickým problémem byla počáteční roztříštěnost družstevních svazů. Na Slovensku velké množství družstev bylo řízeno maďarskými centrálami. Proto bylo zákonem stanoveno, že všechna družstva na území Československa musí být pod českými ústřednami. Vrcholným orgánem československého družstevnictví se stal Svaz jednot hospodářských družstev Republiky československé, „CENTROKOOPERATIV“. Jeho členy byly svazy české, německé a slovenské, celkem 12 družstevních svazů. Mimo Centrokooperativ zůstaly 3 družstevní svazy. Centrokooperativ byl pro sdružené svazy revizním a zájmovým ústředím.
Nejsilnějšími svazy byly Ústřední jednota hospodářských družstev v Praze, Ústredné družstvo v Bratislave, Ústřední svaz českých hospodářských družstev v Brně a Central Verband der Deutschen Landwirtschaftlichen Genossenschaften Böhmens v Praze.
Sjednocení družstevní soustavy zajišťovalo představitelům družstev postavení ve státním aparátě a vytvářelo předpoklady k monopolnímu ovládnutí celého zemědělského trhu. Finančně byl agrární kapitál soustředěn kolem koncernu Živnobanky.
Nejsilnějším družstevním koncernem byla Ústřední jednota hospodářských družstev v Praze, ve které byla souštředěna družstva z území Čech. Měla 20 obchodních centrál, z nichž největší byly Kooperativa, Družka a Zemka. ÚJHD měla kapitálovou účast v Agrosolu, Expanzii, Zbrojovce, Spolku pro chemickou a hutní výrobu atd.
Agrární banka
Jiným představitelem agrárního kapitálu byla Agrární banka v Praze (zal.1911), do jejíhož koncernu patřily hlavně cukrovary, Ústecká rafinerie, lihovary, Kolínské akciové továrny na výrobu a čištění lihu, podniky na výrobu zemědělských strojů, podniky chemického průmyslu, pivovary, doly aj. Velmi významná byla účast Agrární banky ve zbrojním průmyslu. Těsné bylo spojení s moravským Stoupalovým koncernem (pivovary, lihovary, mlékárny a významné zemědělské a zemědělsko-průmyslové podniky).
Na Moravě hlavní skupinu agrárního kapitálu představovala Moravská banka opírající se o Ústřední svaz hospodářských společenstev v Brně. Obchodními ústřednami koncernu byly Moragro, a Moravský svaz pro obchod dobytkem a masem v Brně. Součástí koncernu byly železářské podniky, pivovary, továrny na cukrovinky, konzervárny a další podniky, včetně průmyslových.
POTŘEBUJETE PŮJČENÍ NEBO CHCETE UDĚLAT VAŠE DOMY, VYPLATIT BILLY, ROZŠÍŘIT VÁŠ OBCHOD S 3% ÚROKEM? HLEDEJTE DALŠÍ KONTAKT Via: Peterheymannloanoffer@gmail.com
OdpovědětVymazat