Ukradli nám revoluci (3).

(Předcházející 2. část) Vrcholem populizmu „velkého národohospodáře“ bylo vyzdvihování mladých a progresivních podnikatelů. Václav Klaus prohlásil, že jeho cílem je vytvořit v této zemi vrstvu bohatých lidí. Už ale nedodal, že se to musí uskutečnit při absenci právního rámce a že na to jejich bohatství se budou muset složit všichni ostatní.

Kdysi slavná sklárna opuštěná po privatizaci.

Ten zhruba bilion korun, který se polooficiálně uvádí jako privatizační ztráta, je ztráta finanční, tedy přímo vyčíslitelná. Ztráty druhotné (zaniklé podniky a tím ztracené výrobní kapacity, následně pak propad exportu - není pravda, že nebylo kam vyvážet), se odhadují na další bilion.

To, že třeba Tomáš Ježek (ano, ten, který ve Lnářích v čele privatizační komise rozhodoval komu, co a za kolik) dnes přiznává ztrátu pouhých čtyřiceti miliard (Viktor Kožený), je výsměchem všem, kdo tu dobu pamatují.

Nejhorší ze všeho jsou ale dopady tohoto konání na morálku celé společnosti. Peníze až na prvním místě! A jakýmkoli způsobem! (pozn.: Jen v Praze je 140 kasin, v celé Belgii je jich 9 /slovy devět)

Přesným a chronologickým popisem událostí a dokumentací všech těchto ekonomických transformací dnes disponují lidé, kteří „byli u toho.“ Václav Klaus ví, že „oni“ vědí! Proto udělal a udělá vše pro svoje znovuzvolení. Schůzka Šlouf – Weigl v hotelu Savoy nepotřebuje komentáře. Extempore ministra vnitra Ivana Langera tuto frašku pouze završilo. Václav Klaus má teď pár let klid a jistotu, že se tyto dokumenty neobjeví. Má to také pojištěné tím, že velká část těch, kteří se také jeho zásluhou stali tou novou elitou se stamilionovými a dnes i miliardovými majetky, je stále na vysokých postech a má rozhodující vliv na dění v této zemi. Jenomže v této morální a ekonomické džungli dorůstají další generace prospěchářů, a ty budou také chtít také být bohaté nebo ještě bohatší. Až k tomu dojde, to pak teprve bude mela!

Zdroj: Jak se kalil kapitál