22.01.2023 13:35 - Zasněžená neděle. Zima nezapomněla, přišla ve správný čas. Následující týden (22.1. až 28.1.) je dlouhodobě nejchladnějším obdobím roku. "Na svatého Vincence (22.1.) seď doma u pece!" radí stará pranostika. "Lyžníci" se z přídělu sněhu jistě hodně radují, motoristé se z mokrého sněhu jistě radují málo.
Před týdnem jsem sliboval ohodnocení televizního seriálu Místo zločinu České Budějovice, mezitím jsem byl utvrzen dalším dílem o tom, že se jedná hnusný seriál, který snad má za úkol co nejvíce zesměšnit policii. Jak se pomalu běžící zločinec vzdaluje sprintujícímu policistovi, je už od dob němého filmu starý trik filmařů. Omezeností je, když do detektivky zatáhnou politiku, konkrétně válečné veterány.
Mnohem více mne potěšil film z roku 1969 "Utrpení mladého Boháčka," který jsem viděl poprvé někdy před padesáti léty. Herecký koncert Pavla Landovského. Děj filmu, který se odehrává ve východních Čechách, mne zaujalo jako zemědělské prostředí v okolí Jičína, v němž jsem se v uvedeném roce pohyboval. Nebyl by to režisér František Filip, aby nezachytil prostředí (tentokrát kolektivizované zemědělství), jak v době, kdy se děj filmu odehrává, skutečně vypadalo. Žádné prosklené haly, luxusní vily, vyasfaltované cesty, vyholené trávníky a družstevníci v bílých pláštích. Ve zvěčnělém "terénu" je největší hodnota filmu.
K mladému Boháčkovi ve filmu patří bílý automobil Volga-GAZ 21 zvaný Carevna. Volga jako napodobenina poválečných amerických automobilů s motorem okopírovaným od předválečného Opel Kadet byla vyráběna v Gorkém (nyní Nižnyj Novgorod) a v Československu sloužila především jako služební vozidlo velkých podniků, úřadů a institucí. Od poloviny 60. let to byla těžce zaplacená touha některých socialistických snobů, kteří se potřebovali na veřejnosti předvádět. Zalíbila se i mladému Boháčkovi, takže mu ji máma koupila.
Dalším vozidlem, za jehož volantem je hrdina filmu spatřen, je traktor Zetor 4511. Jedná se o traktor, který na polích běžně k spatření nebyl, pokud vůbec byl. Jedná se o vylepšený Zetor 4011, z něhož zůstala kabina, doplněná bezpečnostním rámem, kapota je už ze Zetoru 5611. Ve filmu traktor táhne v té době nejoblíbenější trubkový pluh PH-35. Pluh byl perfektně seřízen, takže orba byla dokonalá, soutěžní.
Dalším zajímavým místem na Boháčkově cestě, jaké se dnes už asi nikde nenajde, je stará zájezdní hospoda. Vysoká litinová kamna, velké rádio a servírky v černých šatech s bílými zástěrkami. Plakát s nápisem "Silniční závody" potvrzuje, že děj filmu se odehrává ve východních Čechách, které v té době byly posedlé silničními motocyklovými závody. Na vlastní oči jsem tenkrát (1969) viděl, jak trénující závodník při vjíždění do družstevního dvora motocykl ubrzdil až v hnojišti. Jezdilo se na strojích různě podomácku vyrobených a upravených.
Při dalším hledání zootechničky Jany Pazderkové Boháček zajel do dvora, jenž byl zřejmě kdysi zbudován nějakým šlechticem. Rozlehlý dvůr byl po několika létech kolektivizovaného zemědělství přiměřeně zdevastován a zaplněn tehdejší zemědělskou technikou.. Poblíž klenuté brány stojí sovětský pásový traktor DT-54, nedaleko potahový valník naložený pětadvacetilitrovými konvemi na mléko a pásový transportér. Na několika místech dvora se nacházejí traktorové přívěsy o nosnosti 3,5 tuny a nákladní automobil P-V3S. V zadní části dvora se nachází roury senometu (žralok či řezačka), které jsou v délce asi 15 m smontovány v několikametrové výšce a podepřené nůžkovými vzpěrami (kleštiny). Pod rourami je vidět visutá drážka, po niž se vyvážel ze stáje hnůj, jenž se nesklápěl na hnojiště, ale do vozu. Místo hnoje v hnojišti stojí rozebrané potahové ráfové vozy a nějaké boudy, pravděpodobně na telata. Starší žena, kterou Boháček při vjezd do dvora osloví, je oblečena v tehdejší uniformě žen pracujících v zemědělství, v sepraném šedomodrém pracovním plášti a šátku.
Jestli dvůr je kolchozně zanedbaný a kolem nového čtyřřadého kravína a u drůbežárny je jen voda a bláto, náves nepřipomíná hustě osídlené vnitrozemí, ale poválečné vydrancované pohraničí. Při shlédnutí filmu si člověk uvědomí, že tak v 60. a 70 letech minulého století vypadala většina vesnic.
Josef Zahradníček
Žádné komentáře:
Okomentovat