Se stranami, které volí, se mladí lidé v ČR téměř neztotožňují. Jsou proevropští, chtějí se rovnat vrstevníkům na západě Evropy. takže přebírají levicové zelené ideologie. Volí však strany pravicové. Na rozdíl od vrstevníků v okolních zemích nemají informace o náboženství.
Životní prostředí trápí Čechy, Moravany a Slezany ve věku 15 až 29 let nejvíce, hluboce znepokojuje 89 procent z nich. mladí se s otázkami klimatu setkávají na sociálních sítích, a protože se ve škole učili angličtinu, vidí, vybírají si, co ze světa jen to. o čem si myslí, že by je bezpracně vyneslo do výšin. Nezajímají je osobnosti, lidské vzory ve vědě, umění, sportu.
Značnou obavu mají mladí také ze sociální nespravedlnosti. Bojí se, jak moc jejich životní dráhu ovlivňuje prostředí, do kterého se narodili. Politika mladé příliš nezajímá, děsí je skutečnost, že jejich stanoviska jsou starším generacím k smíchu. Pouze 18 procent mladých lidí v ČR se ztotožňuje se stranou, kterou volili. Na Slovensku a v Polsku je to přitom skoro polovina. Málo také důvěřují vládě. Ve věku 15 až 18 let to jsou dvě třetiny dotazovaných, mezi 25 a 29 lety necelé tři čtvrtiny. Evropskou unii ale podporují, po vystoupení z ní touží jen 16 procent z nich. Výhodu spatřují především v zajištění dobrých ekonomických podmínek, v čemž podle nich stát naopak selhává.
Na rozdíl od vrstevníků ze sousedních zemí mají také odmítavý vztah k náboženství. Bez vyznání je v ČR 73 procent mladých, průměr v Maďarsku, na Slovensku a v Polsku je přitom 42 procent. Mladí nevěřící jsou většinou ve městech. Postoj k církvi se datuje od příchodu polo-marxisty Masaryka na Hrad v roce 1918. Masaryk se bál Habsburků, za podvody na konci války, součástí jeho strachu bylo i odmítnutí katolické víry, která byla oporou rakousko-uherské monarchie. Unikátní hrubý český ateizmus pak dokonale vybudovala komunistická protináboženská propaganda. Zdroj (průzkum STEM)
Žádné komentáře:
Okomentovat