Šestka na vysvědčení.
Ve školách bylo zavedeno šestistupňové hodnocení a od 3. postupného ročníku vyučování němčiny. Provoz soukromých automobilů byl kvůli nedostatku pohonných hmot zakázán (jen lékaři dostávali poukázky, ale na omezený příděl benzinu), byly odebrány technické průkazy a musely být pneumatiky odevzdány do sběru. Autobusy a nákladní auta byly přestavovány na dřevoplyn.
Rozpuštění vlasteneckých organizací.
Na počátku roku byly rozpuštěny všechny legionářské organizace, legionáři z 1. světové války byli propuštěni z úřadů a zbaveni všech funkcí v obcích a ve spolcích. Všechny sokolské jednoty byly zrušeny, jejich majetek připadl státu. Bylo náhle zastaveno vydávání populárního časopisu pro mládež Mladý hlasatel (207.000 čtenářů) s Foglarovými kreslenými příběhy Rychlých šípů.
Pěstování lnu.
Zemědělcům s výměrou polí nad 5 ha bylo nařízeno pěstování lnu, který musel být odevzdáván do výkupu. Rovněž byly zavedeny kontingenty z chovu hus a ovčí vlny. Z každé ovce musel být odevzdán 1 kg vlny za rok. Průměrná cena vlny byla 28 K za 1 kg. Samozásobitelský měsíční příděl obilí byl snížen na 14 kg na osobu. Na setí si hospodáři směli ponechat 170 kg žita na 1 ha, 180 kg pšenice a ječmene na 1 ha a 200 kg ovsa na 1 ha. Šrotování obilí bylo povoleno jedenkrát v měsíci, musel při něm být přítomen dozorčí orgán, který po ukončení práce šrotovník opět zaplomboval. Postupem času toto omezení nebylo dodržováno, rolníci se naučili plomby odstraňovat a šrotovali podle potřeby.
Nezdolná kuřácká vášeň.
Těžké časy přišly na kuřáky. Příděly cigaret a tabáku byly jen pro muže, ženy neměly nárok. Cigarety byly k dostání jen na lístky „Tabak-Karte/Tabačenka" a směly být prodávány jen v určitých hodinách. Kuřák mohl na tabačenky kupovat cigarety jen v trafice, kde byl registrován. Za vysokou cenu bylo možné cigarety a tabák občas sehnat na černém trhu, kam se dostávaly z přídělů nekuřáků. Kvůli nedostatku tabáku bylo povoleno pěstování náhražky tzv. „domoviny.“ Avšak i to bylo omezené. Rodina směla pěstovat jen 25 rostlin. Zkoušelo se kouřit sušené listí z různých rostlin a stromů, například z buků. Doma vyráběné cigarety se balily do papíru z novin a časopisů. Kuřáci takových náhražek se vyznačovali všemi druhy kašle a tím, že se kolem nich šířily pachy spálenišť.
Pracovní pohotovost obyvatelstva.
Všichni muži ve věku 16 až 65 roků a ženy 17 až 45 roků, mimo matek s dětmi do 14 let, byli začleněni do válečného hospodářství. Seznamy těchto lidí byly u starostů. V případě zavolání byli povinni nastoupit na stanovené místo, ve stanovené době a na jakoukoli přikázanou práci. Protože přibývala administrativa, kterou obecní úřady těžko mohly zvládnout, od 13. února byli do obcí umístěni tajemníci, aby vedli zásobovací a zemědělskou agendu. Jeden (újezdní) tajemník byl často určen pro několik malých obcí, v každé úřadoval jen několik hodin týdně, a platil ho okres.
Zákaz tanečních zábav.
Vánoční prázdniny byly od 22. prosince 1941 do 3. března 1942. Od začátku roku 1942 platil trvalý zákaz pořádání plesů a tanečních zábav. Osoby narozené v letech 1917 až 1925 si musely pořídit německé průkazy totožnosti „Kennkarte,“ pro případ povolání na práci do Německa. Byly konány sbírky teplého prádla a kožešin pro německé vojáky. Výsledky sbírek na vesnicích byly tristní, nesebralo se nic nebo jen pár kousků.
Povinná administrativa v zemědělství.
Všichni zemědělci s výměrou pozemků nad 0,20 ha museli povinně být členy "Svazu zemědělství a lesnictví" a zavést „statkové knížky,“ do kterých museli zapisovat všechny změny: veškerou sklizeň, dodávky, nákupy, porážky a narození zvířat atd. Zemědělci nad 5 ha museli zavést „statkové archy.“ Chovatelé dojnic museli mít „mléčné listy,“ do kterých zapisovali denní produkci mléka a prodej. Od dubna byl zákaz zkrmování brambor. Sázet se mohlo 60 kg bramborové sadby na osobu pobývající na usedlosti. Chovatelům kachen byl předepsán kontingent 30 vajec ročně od každé kachny. Rovněž byly předepsané dodávky sena a slámy. Bylo nařízeno setí máku v okopaninách, 1 rostlina na 1 m2. Důvodem byla potřeba suroviny pro lisování oleje do leteckých motorů.
Vysídlování sedláků.
Ten, kdo předepsané kontingenty nesplnil (pro stáří, nemoc, apod.), musel hospodaření předat dědicům. Pokud nikoho neměl, byl dosazen německý správce. Pokud byl sedlák ve vězení nebo trestán pokutou, mohla být rodina vysídlena. V některých obcích, kde bylo více přestupků, ve větší míře docházelo k násilnému vysidlování rolníků. Prováděl ho Svaz zemědělství a lesnictví. Vysídlenci sice za majetek dostali něco zaplaceno, ale museli si hledat jinou práci a bydliště. Často pracovali na svých dvorch jako čeledíni německých správců. Došlo i k bezdůvodnému vysidlování, když okupační orgány potřebovaly umístit německé zájemce o hospodaření. Němečtí osídlenci, přicházející z různých koutů Evropy, však se majiteli osídlených statků nestali, pouze pracovními silami zaměstnanými v jednom velkém družstvu „Landwirtschaftlliche Gesselschaft.“ Majitelem usedlostí byla Německá říše. Většinou bylo hospodaření německých osídlenců horší než bývalých majitelů. Osídlenci často zemědělství vůbec nerozuměli, nebo se nedokázali vyrovnat s českými klimatickými podmínkami
Úpravy přídělů potravin.
Byly sníženy příděly potravin. Samozásobitelský příděl obilí na mletí pro zemědělce se snížil na 13 kg na osobu za 4 týdny. Měsíční příděl potravin na lístky byl upraven: 2.325 g hladké mouky, 375 g krupičkové mouky, 300 g ječné mouky, 5 kg chleba, 60 g sádla. Denní příděl mléka byl 1/8 litru pro dospělé a ¼ litru pro děti.
Med a bič.
Po příchodu Heydricha do Prahy se v Protektorátu dostalo dalších úlev a výhod manuálně pracujícímu obyvatelstvu, dělníkům a zemědělcům, naopak byl zpřísněn dohled nad neproduktivní inteligencí a lidmi protivícím se okupační správě. Heydrich byl kovaný nacista, který do Prahy přišel s názorem, že každý Němec je v nejvyšší kategorii lidí, Češi podle něj byli podřadní a měli jen plnit rozkazy Němců. Za poslušnost měli být dobře odměněni. Proto dělnické platy byly velmi dobré, zvyšovaly se podle cen potravin. Například mzdy zedníků během krátké doby stouply na dvojnásobek, až na 1.500 - 1.600 K/měsíc. Na jaře 1942 byl v závodních jídelnách obnoven výdej některých jídel bez lístků. Dělníci, kteří pracovali ve strategických podnicích, měli možnost rekreovat se ve státních rekreačních střediscích. Z nedělní práce se neodváděla daň. Zaměstnanci dostávali zdarma lístky do divadel, kin a na sportovní zápasy. Starobní důchody byly v roce 1942 zvýšeny o 20 procent, vdovské a sirotčí o 25 procent a výše. „Dyť von je tenhle režim docela dobrej,“ chválil si nejeden zedník nebo horník.
Žádné komentáře:
Okomentovat