Realita okolo atentátu na Heydricha zůstává navzdory X analýzám, četným knihám, studiím, rozborům i filmům letitou záhadou. Tato patnáctivteřinová akce v Libni zaměstnává historiky osmdesát let.
Proč Gabčík nestřílel a jiné otazníky. Tak třeba: Proč do výsadků nebyli posíláni důstojníci? Proč byli fakticky užiti jen poddůstojníci? A za další: Byli dost vycvičeni k tomu, co v Protektorátu opravdu potřebovali praktikovat? Zde se nabízí odpověď, že určitě ne.
Až iracionálně pak působí některé příkazy organizátorů výsadku Anthropoid. Není asi divu, že tím pádem vznikly konspirační teorie. Včetně bláhovosti, že byl atentát jen realizovanou objednávkou admirála Canarise, tj. šéfa německé zpravodajské služby.
Těsně před Heydrichovou smrtí koloval Říší takový strohý vtip. Himmler Hirnheisst Heydrich. Himmlerův mozek se jmenuje Heydrich. Možná to nakonec byla i pravda a není sporu, že si šéf SS Himmler po Reinhardově skonu oddechl. Nacházel se pod vlivem Protektora, neschopen odolávat. Oprávněně se bál, že bude odstraněn, a přinejmenším se cítil vytlačován ze sedla. A nebyl sám, kdo se ošklíbal. I Göring Heydricha nesnášel a byl před ním vždy krajně ostražitý. A Hitler?
Mezi kumpány ambiciózní Heydrich nejednou prohodil: „Když to starej zbabrá, nezbude mi, než převzít otěže.“ Po jednom značně dlouhém rozhovoru s Heydrichem řekl Hitler Himmlerovi, že je takto nebezpečného muže záhodno držet na uzdě. Díky inteligenci a hlavně ctižádostivosti byl Heydrich i nejpravděpodobnějším vůdcovým nástupcem. Ze všech nacistických pohlavárů ho měl v jisté oblibě snad jen doktor Goebbels. Ale obecně Heydrichovy rysy odrazovaly většinu nacistických pohlavárů. Krutostí se skutečně podobal ďáblu a byl to právě on, kdo poslal na východní frontu zabijácká komanda.
Atentátníkům (ve skutečnosti Benešovi) se někdy předhazuje důvod vyhlazení Lidic. Ta první heydrichiáda nastala již monstrózním Heydrichovým příjezdem do Prahy. Jeho fanatický antisemitismus přitom, a to je typicky ďábelský detail, vzešel z omylu. Právě on inscenoval přepadení rozhlasu v Gliwici. Připravoval rovněž invazi do Anglie - a jeden čas, i když krátký, vládl zrádnému Interpolu. Osobně taky vymyslil židovskou hvězdu. A předsedal ohavnému jednání ve Wannsee, jednání o konečném řešení židovské otázky. Co by následovalo, kdyby neskonal v osmatřiceti letech na Bulovce? To se lze sotva domýšlet.
V Čechách a na Moravě chtěl uskutečnit pokus s poslušným a vděčným obyvatelstvem, pokus se vzorovým státem, který měl být laboratoří a producentem všeho, co Říše potřebovala. "Když chci, aby Čech pro mne pracoval, musím mu dát nažrat." Spokojenost obyvatel protektorátu patrně měla být nejúčinnější Heydrichovou zbraní proti britským zpravodajským službám a proti Benešovi a dalším londýnským štváčům.
Žádné komentáře:
Okomentovat