„Naše společnost, ač veskrze ateistická, je postavena na křesťanských hodnotách. Ctíme je a předáváme našim dětem.“ Konzervativec nemůže náboženský odkaz zazdít, neboť křesťanství bez Boha je jako prázdný talíř k obědu. Naštěstí Boha nelze vymazat. Konzervativec v Čechách nemůže náboženský odkaz rozpatlávat, neboť většina tu s modlitbou Otčenáše neprocitá.
Duchovně nad statusem bručím: veskrze ateizované křesťanské kořeny míjí Boha. Živého Boha! Osobu přístupnou člověku univerzálně. Univerzálně = tehdy, jsou-li ostatní nepřístupní. Dokonce tehdy, je-li sobě nepřístupný člověk sám (třeba kvůli mindráku).
Takovéto (neosobně hodnotové) křesťanství skýtá užitek. Co kořen, to pravidlo. Hodnota „to se smí“ proplétá se s hodnotou „to se nesmí“. Kdy na životní silnici dát přednost, kdy zapnout světla, jakou udržovat rychlost.
K bezpečné a plynulé dopravě by to stačilo. Do slabé chvilky, v níž se staneme obětí nehody. Ne-li viníkem! V neobjednaném stavu rozemletí léty načančaných samozřejmostí a stopro zaručených představ nám šprtání zákona o silničním provozu nehelpne. Musí přijít někdo. Někdo. Ten Někdo je Bůh. Živý Bůh bláznů od kříže! Chraňme si kořeny. Chraňme. Ale ne před rosou shůry prokristapána. Pro Krista Pána. Pro nás.
Žádné komentáře:
Okomentovat