Události na konci války v dolnorakouském městě Gmünd popsal v knize "Poválečná doba ve Waldviertelu" historik Franz Drach. "Byly to těžké týdny a měsíce roku 1945, skončila nacistická okupace Rakouska a začala sovětská... nikdo nevěděl, co se s ním stane."
 |
| Gmünd-stará radnice |
Rudá armáda obsadila Gmünd 9. května 1945. 9 místních vysokých funkcionářů NSDAP následovalo Hitlera a spáchalo sebevraždu. Starostou města se stal komunista Franz Fuchs. Velení Rudé armády se usadilo v budově okresního úřadu a přikázalo starostovi, aby ulice dostala název „Rote-Armee-Straße" (ulice Rudé armády). Protože po válce nebyl nikde potřebný kus plechu, musel být název ulice vytesán do žulové desky, která je dnes jako unikát v muzeu.
Bilance válečných obětí v Gmündu je děsivá. Zavražděno zde 485 bylo Židů, 365 obyvatel zahynulo při bombardování města, 300 mužů se nevrátilo z fronty a 155 lidí zde zemřelo na následky poválečného vyhánění z jihočeského pohraničí. Odhaduje se, že v roce 1945 Gmündem prošlo okolo 100.000 uprchlíků.
Okres Gmünd v květnu 1945 přišel o 13 obcí, které byly připojeny k Československu, většina obyvatel z těchto obcí byla při divokém odsunu vyhnána českými partyzány. Přestože rudoarmějci žili v tvrdém režimu, byli přísně trestáni, měsíčně docházelo v okrese k několika stům znásilnění, k spoustě krádeží i vražd. Např. ve městě Litschau bylo zabito sovětskými vojáky 15 lidí. A to se jim lidé vyhýbali, kde mohli, vycházeli ven co nejméně.
Sovětská okupační zóna byla v Dolním Rakousku 10 let, sovětští vojáci odešli v roce 1955. Bylo to období nesmírné bídy, hladu a utrpení. Když při hokejovém mistrovství světa 1947 v Praze rakouští hokejisté pomohli československým k mistrovskému titulu, největší odměnou pro ně byly potraviny, kterými je Pražané obdarovali. Po odchodu sovětských okupantů se Rakousko sice rychle zotavovalo, ale bída s nouzí si tam pořád podávaly ruce, hospodářským zázrakem se Rakousko stalo až v 70. letech za vlády socialisty Bruna Kreiského (brněnský rodák).
Žádné komentáře:
Okomentovat