Černá barva byla vždy barva smuteční. Při pohledu na okolní zahrady nabývám dojmu, že už to není pravda. Mladí lidé zde žijící nemají důvod ke smutku, naopak si nyní hojně užívají postpandemického uvolnění, přesto se ve větru třepotá černé prádlo, přesto se promenádují v černých oděvech.
Černá látka mi připomněla filmové seznamovací pokusy Jana Libíčka někdy před padesáti lety: "Kde je hubená ženská, tam je na plotně černý flór." Dnes je jiná doba, takže je možné podle kyprých hospodyň a hospodářů říkat; "Kde je černé oblečení, tam je plotna plná." Jinak černou barvu mívaly oděvy zaměstnanců pohřebních služeb (Černí havrani) a jejich vozidla, oděvy smutečních hostů, dirigentů a koncertních mistrů. Černou barvu mají už od konce 2. světové války dresy fotbalistů Dynama České Budějovice, i když tato móda už zasahuje do většiny fotbalových klubů..
Černá barva je nyní tak módní, že v černém oblečení se lidé nejen procházejí po zahradách, ale také po ulicích. A nejen se procházejí, v černých dresech se po silnicích řítí cyklisté na elektrokolech, koloběžkáři i bruslaři. Vidět a být viděn bývalo dříve vnucováno řidičům. Být dnes moderně černě oblečený a rychlý je důležitější než být viděn a být opatrný.
V černém odění se na zahradách i na veřejných cestách promenáduje spousta mladých lidí. Objevují se okolo poledne, když se vyspí. Proč nechodí do práce? Nevím. Jsou nezaměstnaní, nemocní? Prostě do práce chodit nepotřebují. Dneska ekonomka Helena Horská lkala nad nedostatkem lidí na práci. 350.000 volných míst. Počet lidí pod hranicí chudoby se od počátku roku zdvojnásobil, oficiálně je inflace 15 %, přesto mladí lidé práci odmítají. Podporu v nezaměstnanosti bere 250.000 lidí. České země mají však z minulosti tak pevné ekonomické návyky, že je žádná krize nepoloží. Komunisté lid český naučili šetřit, šetřit, uskromňovat se, žít pod vodou, ale jakmile se naskytla příležitost frontové bojovnice vybílily jakoukoli prodejnu s nedostatkovým zbožím. Inflace, chudoba, přesto už letos v dubnu cestovní kanceláře hlásily vyprodání zahraničních zájezdů.
Strašení opičí chřipkou dělá potěšení spoustě novinářů. Lépe je oslavit pád Prahy ve fotbale. Mistrem Fortuna:ligy je Viktoria Plzeň, vítězem Českého MOL Cupu je Slovácko Uherské Hradiště. Škarohlídi předpovídají, že tyto týmy v evropských soutěžích nejsou schopny uspět, protože evropské soutěže (se stomilionovými odměnami) mohou úspěšně hrát jen vykřičené pražské kluby. Peníze mají velkou moc, ale nikde není psáno, že kdo má peníze, musí být automaticky úspěšným evropským týmem. Před koncem fotbalových soutěží bylo z ligových týmů vykopnuto několik trenérů. Spartě propuštění Vrby nepomohlo, neuspěla podle svých představ v lize ani v Poháru, Jablonci propuštění Rady zřejmě pomohlo, zachránil se v lize a angažoval nového trenéra Davida Horejše.
Ortodoxní Jihočech Horejš se vydává na sever. Doposud český jih neopustil ani jako hráč, hrál 3. ligu za Třeboň, 2. a 1. ligu za českobudějovické Dynamo, ani jako trenér. Odchod Horejšův z Dynama zřejmě dokonala solidarita s bývalými spoluhráči Vozábalem a Sivokem, kteří významné funkce v Dynamu byli nuceni opustit po neshodách s majitelem klubu JUDr. Koubkem. Majitel k tomu měl právo a zřejmě i důvody. U Vozábala zřejmě šlo o zkrat a ukvapené řešení, Sivok se u Koubka zřejmě znemožnil sebevědomým nediplomatickým jednáním a příliš průhlednými kontakty na Spartu a pražská media. Otázkou je, které hráče Koubek v Dynamu nyní udrží. Brankář Vorel se vrátil do Sparty, záložníci van Buren a Valenta do Slávie, záložník Mihálik do Plzně, stoper Novák odešel do Táborska, stoper Králik míří do Jablonce a stoper Konda je pro pas někde v Africe, bůhví jestli se vrátí. A to zřejmě nejsou všechny odchody.
U trávníků ještě zůstanu, i když ne přímo fotbalových. Meteorologové sice předpovídají sucho, tráva však roste a roste. Dříve se lidé na vesnicích i ve městech z trávy radovali, protože to byla vzácná a především levná potrava pro domácí zvířata, pro krávy, koně, ovce, kozy, prasata, králíky i slepice a husy. Dnes je tráva ideálním nepřítelem každého chalupáře a jiného majitele zahrádky či paloučku. Je důvod pořídit si motorovou sekačku, nejlépe traktůrek a holit trávníky i několikrát za týden. Řev sekaček se nese krajinou. Prý se udržují anglické trávníky. To je pravda jen částečná, protože anglický trávník není totální likvidace všeho rostlinného i živočišného. To se ovšem českému maloměšťákovi těžko vysvětluje stejně jako to, že Angličané nepotřebují ploty, nemají pozemky ohrazené železnou oponou, protože respektují tradice, soukromý pozemek je ctěn i bez plotu.
Josef Zahradníček
Žádné komentáře:
Okomentovat