7.3.2022; 8:35 Včerejší utkání dvou vykřičených pražských fotbalových spolků skončilo vítězstvím těch, co umí lépe běhat. Pro pamětníky kombinačního technického fotbalu 70. let, jaký se třeba hrával v Nizozemsku, byla úroveň včerejšího utkání k pláči. Navíc včera vynikala i omezenost v hledišti: Hlava Švejka a nápis "Poslušně hlásím smrt Spartě." Vtipné k popukání!
Masaryk se narodil 7. března 1850, bylo by mu dnes 152 let. Byl mužem české minulosti, byl dobovým populistou, který se obyvatelstvu snažil vsugerovat morální hodnoty skutečné i vysněné. Vystupoval na veřejnosti jako filozof-humanista, důstojný, hodný a čestný stařec, v zákulisí to však byl také lstivý intrikán, který kolem sebe udržoval tajné sítě spolupracovníků a informátorů. Jeho mezinárodní agentura vedená během 1. světové války Čechoameričanem Emanuelem Vozkou se v říjnu 1918 ve Vídni postarala o likvidaci všech kompromitujících materiálů, které by Masaryka a jeho lidi zbavila podezření z nekalné činnosti v osobní prospěch.
Po vzniku Československa si Masaryk udržoval popularitu i tím, že si nechal schválit titul "Prezident-osvoboditel" a na veřejnosti rozšířil pojmenování "Tatíček Masaryk." Navíc proti pomluvám a jakýmkoli mediálním útokům byl Masaryk chráněn cenzurou, "Zákonem na ochranu republiky." S něčím takovým by dnes žádný prezident neuspěl.
Masaryk osobně se sice do rozhodování vlády moc nevměšoval, ale měl na to lidi, především "cvičenou opičku", jak se v politických kruzích říkávalo ministru zahraničí Benešovi, a nekorunovaného mediálního krále Karla Čapka, který za úkol měl v tisku usměrňovat masarykovskou demokracii. Tato demokracie upřednostňovala pluralitní systém politických stran. To je zátěž, která sice u nás, i jinde, umožňuje různorodost názorů, ale potlačuje většinové názory. Proto se dnes může stát, že v parlamentu a vládě je populistická prolhaná strana, která má 20 členů, ale strana s deseti tisíci členy a půlmilionem voličů neuspěje. Václav Havel s propagací "Občanské společnosti" což měla být jakási zdokonalená Národní fronta bez vedoucí úlohy jakékoli strany, Masaryka zřejmě překonal. Polistopadoví vůdci politických stran však ze strachu o teplá křesla a milionová konta svých přátel z ekonomické sféry Havlovy názory okamžitě zadupali.
Pro Masaryka byla soutěž politických stran vrcholem politiky. Proto mu nevadili řádně zvolení bolševici v Rusku, s nimiž v některých směrech sympatizoval, uznával i Hitlera, jenž byl do čela německé vlády zvolen v řádných volbách, i když znal jeho nenávist k židům. Nejhloupějším Masarykovým krokem bylo, že při své abdikaci navrhl jako svého zástupce Edvarda Beneše. S odstupem času se naskytuje otázka, zda to měla být odměna za Benešovy věrné služby co by vůdce hradního vládního křídla, nebo pomsta za rozdmychávání národnostních nepokojů. Masaryk možná i přes vysoký věk a nemoci si domyslel, že se situace obrátí a čeští Němci se vrátí k moci a svou dvacetiletou diskriminaci Benešovi spočítají.
Od vstupu německých armád do Československa letos 15. března uplyne už 83 let, i tehdy bylo chladné předjarní počasí podobné tomu letošnímu, kdy se válčí na Ukrajině. Proč si diktátoři k výpadům do cizích zemí vybírají chladné počasí? Je to proto, aby vojáci trpící zimou akci co nejdříve skončili a byli v teple, nebo příroda reaguje na pohyb armád?
Josef Zahradníček
Žádné komentáře:
Okomentovat