Televize nabízí k shlédnutí kriminální film z roku 1970 "Na kolejích číhá vrah", který byl pokračováním seriálu příběhů majora Kalaše. Traduje se, že detektivky nejsou nic jiného než pohádky pro dospělé. Eduard Fikar napsal pohádku Série-CL pro dospělé, kterou režisér Mach doplnil dalšími kriminálně pohádkovými nesmysly, takže film stále patří k těm oblíbenějším černobílým detektivkám.
Na rozdíl od předchozích příběhů natočených v 60. letech, v nichž major Kalaš, měl podobu Rudolfa Hrušínského v opásaném montgomeráku, na počátku normalizace major Kalaš měl podobu Jiřího Sováka v klobouku. Sovák, bezesporu velmi dobrý herec, a také divný pavouk, jak se zmínila jedna jeho kolegyně, byl však svou vizáží i vyjadřováním jako stvořený pro roli sňatkového podvodníka či hostinského, ale k hodnosti všemocného majora kriminálky se jaksi nehodil.
Státní banka posílá ve speciálním vagónu (?) z Prahy do Brna 6 milionů korun uložených ve dvou pytlích (?). Peníze přepravuje zaměstnanec banky Vojtíř (Mareš) a dva příslušníci bezpečnosti, jeden v uniformě (Trojan) a s pistolí a samopalem, druhý v civilu (Brzobohatý). Vojtíř má dvě termosky, ale sám z žádné nepije, jeho kávu s uspávacím práškem pije (?) jen uniformovaný příslušník VB, i když mu nechutná (?). Potom usne. Vojtíř tajného policistu omráčí (?) francouzákem, na záchodě odšroubuje mísu a oba pytle s penězi vyhodí (?) asi patnácticentimetrovým otvorem (?) v podlaze na koleje, a to přesně (?) v místě, kde u tratě čekají jeho komplicové. Potom se vrátí do vagónu a nechá se roztrhat (?) výbušninou ukrytou (?) v druhé své termosce. Přitom vykolejí (?) a shoří několik vagónů. Úchvatný začátek filmu, Božena Němcová by bledla závistí, jakou pohádku lze vymyslet. Pokračování; komplicové u tratě mají pytle s penězi, ale vidí je nějaká dívka na kole (Rázlová). Proto ji bezpečnostní referent banky Jareš (Šmída) pistolí, bez míření, na vzdálenost 30 m (?) zastřelí. Raději dost. Kdo neviděl, může se podívat a zapřemýšlet o tom, že lze z komedie udělat vážné drama. Nebo opačně?
Život tropí hlouposti, říká se. Ve skutečnosti hlouposti tropí jen lidé. Nyní začalo podivné finále mistrovství Evropy ve fotbale. Klasické závěrečné turnaje nejsou už v kurzu. Zbývá jen vzpomínat na bělehradské evropské finále s Panenkovým dloubákem? Už nestačí, aby nejlepší čtyři evropské týmy bojovaly o titul v jedné zemi. Letos turnaj hraje mnoho týmů v mnoha evropských zemích. Peníze až na prvním místě, rozhodli mocní fotbaloví bossové v UEFA, fotbal v podání hráčů unavených dlouhými lety z jednoho konce kontinentu na druhý je už věcí vedlejší. Peníze nahrazují i morálku, což hned v druhém utkání v Kodani předvedly televizní štáby, které se neštítily vysílat do celého světa pohledy z blízka na tvář téměř mrtvého dánského fotbalisty Eriksena. Naštěstí se lékařům přímo na trávníku podařilo hráčovy životní pochody obnovit.
Jak uspějí čeští fotbalisté, je ve hvězdách. Zatím se strachujeme, že Skotové kvůli naším rasistickým názorům vykopali válečnou sekeru. Strach je tak velký, že česká reprezentace nebude v Glasgowě přespávat, ale bude tam na zápasy létat z Prahy. Zatím nám ve sportu radost udělala doposud nenápadná tenistka Krejčíková, která v Paříži vyhrála jeden ze čtyř nejvýznamnějších světových turnajů.
Ve středu náhle zemřel herečka Libuše Šafránková, národ truchli nad oblíbenou umělkyní. V pondělí oslavovala narozeniny, v úterý šla do nemocnice na nějaký běžný malý chirurgický zákrok, ve středu se objevila zpráva o její smrti. Co se asi stalo? Zatím všichni mlčí, spekulace se jistě postupně objeví.
Pandemie sice pomalu ustupuje, polovina lidí je naočkovaných, přesto důvody k velkému optimizmu nejsou. Lékaři vědí o vývoji nemoci asi tolik jako laikové. Vakcíny i ostatní léky jsou spíš experimenty, jistota ochrany jako třeba v případě tetanu, neštovic, obrny není. Vakcína prý ochrání 60 až 80 procent lidí. Onemocní i umírají někteří lidé očkovaní. Takže nadále nejúčinnější ochranou proti šíření Covidu-19 jsou masky na obličeji. Spousta lidí však už odmítá nosit respirátory. Odmítačů je zřejmě nejvíc v Evropě. Je fascinující opatrnost některých Američanů, kteří na venkově chodí v maskách, i když okolo nich daleko široko nikdo jiný není.
Ránu do týlu dostali odmítači očkování, když v zemích EU je povolen volný pohyb lidí, kteří mají certifikáty o očkování či testu, tzv. Covid-pasy. Jedním z odmítačů očkování je bývalý talentovaný hokejista Jágr, který o sobě tvrdí, že je od přírody imunní proti nakažlivým nemocem. Hokej se nehraje v rukavičkách, občas nějaká rána přijde i na hlavu v helmě. O rebely a rebelie v zemi se starají hlavně ti čeští novináři, pro které jsou demonstrace proti čemukoli nezbytnými inspiracemi k šíření paniky a bezmyšlenkovým článkům, které jdou velmi na odbyt.
Josef Zahradníček
Žádné komentáře:
Okomentovat