V událostech na začátku května 1945 sehrál významnou roli pražský rozhlas. V jeho budově na Vinohradech bylo naplánované povstání odstartováno. Tam zahynuli první účastníci povstání.
"Voláme českou policii, četnictvo a ozbrojené jednotky! Pomozte československému rozhlasu ve Schwerinově třídě, kde čeští lidé bojují o jeho záchranu! Vchod z Balbínovy ulice je úplně volný! Voláme českou policii, četnictvo a ozbrojené jednotky na pomoc československému rozhlasu!“
Pražský rozhlas místo zveřejnění zprávy o tom, že německá okupační správa předala území Protektorátu Čechy a Morava zcela českým orgánům, rozpoutal revoluci. To vyhovovalo revolucionářům z řad komunistů i benešovců, kteří na cestě k poválečným politickým korytům potřebovali krveprolití, lidské oběti. Podle příkazů povstalců rozhlas změnil zpravodajské vysílání na výzvu k boji proti různým bezvýznamným skupinám tápajících německých vojáků vracejících se z války přes Prahu domů.
Ve skutečnosti se velitelem Pražského povstání stal Josif Vissarionovič Stalin, který potřeboval, aby se boje v Praze protáhly do doby, než on přistoupí na kapitulaci německých armád a podepíše protokol o ukončení války. Ten hodlal podepsat tehdy, až Rudá armáda osvobodí Prahu, tedy o dva dny později, než německá vojska skutečně kapitulovala. Česká národní rada srazila paty a v Praze se umíralo dál.
O skutečnosti, že o vyhnání největší části německých jednotek z Prahy se zasloužili vojáci Ruské osvobozenecké armády generála Andreje Vlasova, informoval pražský rozhlas jako o záležitosti cizích vojsk, která se českého obyvatelstva netýkala. O tom, že Česká národní rada včele s komunistou Josefem Smrkovským odmítla pomoc amerických vojsk, která mohla být v Praze za dvě hodiny, rozhlas neinformoval, pouze zmateně se zmínil o politických závazcích spojenců. Čekalo se dva dni na Rudou armádu, až dorazí z Berlína, aby mohla být velkolepě přivítána.
Co se během povstání v květnu 1945 v Praze skutečně dělo v zákulisí, to se do roku 1989 nikdo neodvážil zveřejnit, tu a tam něco vyšlo na veřejnost po roce 1989. Pamětníci už většinou nejsou mezi živými. Také stále panuje strach s toho, že vyjde najevo celá zbytečnost povstání. Jeho hlavním výsledkem bylo heslo "Se Sovětským svazem na věčné časy" a přítomnost ruských agentů. Agenti sovětské kontrarozvědky SMERŠ s jasným úkolem - využít poválečného chaosu a pozatýkat Rusy, kteří našli po roce 1921 v Československu útočiště před bolševickým terorem. Už 11. května zatkli v Praze a odvlekli do gulaků asi tisíc lidí ruské národnosti. Před bolševiky je nezachránilo ani československé státní občanství. Beneš a Gottwald se radovali, že za pomoci ruských agentů budou provádět socializmus. Také na věčné časy. (stk)
Žádné komentáře:
Okomentovat