Před sedmdesáti pěti lety, 1. června 1945, zemřel v New Yorku ve věku 73 let bývalý židovský lékař z Lince Eduard Bloch. Do USA se dostal v roce 1941, až po třech letech nacistického pronásledování a likvidace Židů v Rakousku. To bylo podezřelé předsedovi amerického výboru pro pomoc židovským lékařům z Evropy Erikovi Warburkovi. Proč mohl Žid Bloch bez problémů bydlet v Linci až do roku 1941? Ten odpověděl: "Byl jsem kdysi domácím lékařem Hitlerovy rodiny, pečoval jsem o Adolfovu matku Kláru. Za to mi byl její syn vděčný“.
Od Hitlerovy smrti uběhlo už 75 let, přestože největší škůdce Německa a jeho obyvatel neoplýval žádnou mimořádnou pílí a pracovitostí, znovu a znovu se objevují zápisy o jeho životě. Někteří historici z Anglie a Francie se nechávají slyšet, že Hitler dovedl někdy působit dojmem jemného a citlivého člověka, čímž se v okruhu přítomných osob nesmírně zvyšovalo jeho prestiž.
"Je to můj starý domácí lékař. Ještě ordinuje? Je to výjimka mezi Židy. Pokud by všichni Židé byli takoví, nebylo by židovské otázky." vysvětloval Hitler zájem o doktora Blocha poté, co se stal kancléřem.
Lékař Eduard Bloch jako "vyňatý Žid" (Hitlerovou zásluhou) mohl ordinovat i po anšlusu Rakouska v březnu 1938. Měl zvláštní status, nemusel mít u jmenovky označení "Žid", ale směl ošetřovat jen Židy. Když hned při anšlusu gestapo Blochovi zabavilo dvě pohlednice od Hitlera, brzy zjistil, že jeho lékařská praxe nemůže mít dlouhého trvání. V říjnu 1938 ji uzavřel.
Eduard Bloch se narodil 30. ledna 1972 jako páté dítě v rodině Moritze Blocha, vrchního hospodářského správce velkostatku knížete Schwarzenberga v Hluboké nad Vltavou. Otec zemřel, když Eduardovi bylo 15 let.
Mladý Bloch absolvoval gymnázium v Českých Budějovicích, hovořil plynně česky i německy, a v roce 1891 začal studovat medicínu na c.k. Karlo-Ferdinandově univerzitě (nazývané Matkou Židovstva) v Praze. Po ukončení studia v roce 1899 a povinné službě v armádě si zřídil lékařskou praxi na Landstrasse v hornorakouském Linci.
Brzy Dr. Bloch patřil k nejvyhledávanějším lékařům v Linci. Stal se jednou z nejznámějších osobností města, podle rozevlátého pláště a širokého černého klobouku ho lidé poznali i na dálku. Obětavost, s jakou v kterékoli denní a noční době a za jakéhokoli počasí vyjížděl za pacienty, byla obdivuhodná. Každou ženu oslovoval "Gnädige Frau" (Milostivá paní), tedy stejně jako služebnictvo v bohatých rodinách oslovovalo paní domu. "Milostivou paní se stáváte tím, že jste mojí pacientkou," vysvětloval udiveným nemajetným pacientkám.
V roce 1902 se Eduard Bloch oženil s Lilli, dcerou zámožného lihovarníka Sigmunda Kafky, do jehož rodiny docházel jako lékař.
Mezi pacienty Dr. Blocha se 14. ledna 1907 objevila vysoká, štíhlá a příjemně vyhlížející žena, která si stěžovala na bolesti na hrudi. Tou ženou byla Klara Hitler, matka Adolfa Hitlera. Měla nevyléčitelný zhoubný nádor.
Pacientku o nálezu neinformoval, ale pozval si její děti, Paulu a Adolfa, a nevlastní dceru Angelu Raubal a oznámil jim, že jedinou nadějí je operace. Mladý Adolf Hitler byl velmi zděšený, tekly mu slzy. Už 18. ledna 1907jeho matku v Nemocnici milosrdných sester v Linci operoval primář chirurgie Karel Urban. Na Adolfovu žádost dostala zvláštní pokoj, za který zaplatil.
Adolf a Paula Hitlerovi pocházeli ze třetího manželství „vrchního oficiála celního úřadu“ Aloise Hitlera s Klarou rozenou Polzlovou. Už jako penzista koupil otec v malé obci Leondingu u Lince domek. Adolf tam chodil do čtvrté a páté třídy základní školy a později na lineckou reálku.
Otec prý Adolfa každý večer mlátil, někdy až do bezvědomí. V lednu 1903 Alois Hitler zemřel na plicní krvácení. Pro rodinu byla jeho smrt vysvobozením.
Adolf ve škole propadal, i poté co začal navštěvovat školu jinou. Nakonec zůstal doma, ani do učení nešel. Chtěl se stát malířem. Matka jej v tom podporovala. Klara Hitler po operaci téměř denně navštěvovala ordinaci Dr. Blocha, jeho zásluhou se zotavila, ale jen na čas, na podzim se nádor opět ozval a v prosinci 1907 zemřela.
Za Velké války pracoval Dr. Bloch jako vojenský lékař, později jako vrchní zdravotní rada. Byl člověkem apolitickým, o dění v politických stranách se nezajímal. Byl proto později velmi překvapen, že z Adolfa, zdvořilého syna Klary Hitlerové, kterou léčil, se stal zuřivý antisemitský politik.
Po anšlusu Rakouska Dr. Bloch odevzdal chorobopis Klary Hitlerové do mnichovského archivu. Mohl zůstat ve svém bytě. V roce 1941 se mu podařilo odcestovat do New Yorku, kde žil nenápadně až do smrti. Napsal Paměti, ve kterých o Adolfu Hitlerovi psal jako mladém jemném studentovi z roku 1907. Od té doby se s ním nesetkal. Zdroj: Brigitte Hamannová
Žádné komentáře:
Okomentovat