Před pětasedmdesáti lety, od 17. července 1945, se v Postupimi konala konference vítězných zemí nad Hitlerovým Německem. Bylo to poslední setkání Stalina, Churchila a Trumana. Konference měla určit klíčové podmínky pro chod světa v následujícím desetiletí. Důvodem konference bylo poválečné uspořádání Německa, aby mohlo alespoň částečně kompenzovat škody způsobené válkou, a vztahy s Hitlerovými spojenci (Rumunsko, Bulharsko, Finsko, Maďarsko, Slovensko, Itálie).
Na rozdíl od Teheránu a Jalty bylo tentokrát jednání komplikovanější. Velká Británie a Spojené státy se dostaly do nezáviděníhodné situace, protože místo předválečného zaostalého sovětského Ruska vyrostla vedle nich sovětská vojenská supervelmoc. Navíc největším problémem léta 1945 pro USA byla doposud neukončená válka s Japonskem.
Churchil a Truman během konference se snažili Stalina donutit k ústupu z východní Evropy. Vyvíjet tlak na Stalina bylo jako prorážení zdi hlavou, naprosto zbytečné. Naopak Stalin prosazoval zájmy SSSR tvrdě a neústupně. Na Trumenovu poznámku, že USA mají smrtící zbraň, která předčí vše, co doposud bylo k zabíjení vymyšleno, Stalin vůbec nereagoval. Buď to považoval za lež a zastrašování, nebo byl o amerických zkouškách s atomovými bombami už dříve informován sovětskými zpravodajskými službami.
Přestože Postupimská konference neskončila jednoznačnou dohodou, určila uspořádání Evropy až do počátku 90. let, kdy se Stalinem vytvořený východní blok včetně Sovětského svazu rozpadl.
Žádné komentáře:
Okomentovat