Přestože se jednalo o obec s momentálně velkou převahou českého obyvatelstva v roce 1938, byla na základě sčítání z roku 1911 zabrána Německou říší. Po příchodu německé armády, vpadli do vsi členové henleinovy SdP, ordneři a z Rakouska příslušníci SA i různí civilisté s hákovými kříži na rukávech.
Druhý den po příchodu německého vojska (8.10.1938) bylo všem obyvatelům nařízeno shromáždit se v hostinci, který byl vyzdoben velký Hitlerovým obrazem a velkým množstvím německých vlajek.
Jediným bodem shromáždění byl projev nějakého funkcionáře SdP, který vychvaloval Hitlera a hanobil Beneše. Následovalo nekonečné hajlování henleinovců. Takových shromáždění bylo v prvních dnech záboru Sudet několik. Účast českého obyvatelstva byla vynucována vyhrůžkami o zabavení majetku a vystěhování.
Přestože Hitler odmítal přijímat Čechy do německé armády, vykonávali funkcionáři SdP a různých nacistických organizací na Čechy tvrdý nátlak. Nutili je přijmout německou příslušnost, čím by pro ně platila vojenská povinnost. Vyhrožovali, kdo se nestane Němcem, že bude po válce vystěhován a nebude mít právo na žádné zaopatření. Politická situace v Evropě naznačovala, že české obyvatelstvo bude v Sudetech spolknuto Říší natrvalo, že nejlépe bude německou příslušnost hned přijmout a čerpat výhody, které zde Němci mají. Spousta Čechů rezignovala a stala se Němci. Tím okamžitě podléhali německé branné povinnosti, která byla pro muže ve stáří 20 až 45 let. Jak se válka prodlužovala, branná povinnost se rozšiřovala až na věk 16 až 50 let. Češi, kteří odolali a nestali se Němci, byli zesměšňováni jako zbabělci i úředně perzekvováni.
Němečtí vojáci, kteří v říjnu 1938 přišli do vsi, chovali se k Čechům, na rozdíl od henleinovců, korektně, důstojníci se často Čechů zastali. Ve škole byla zakázaná výuka náboženství, činnost církevních institucí byla financována z nově zavedené církevní daně. Při vstupu do jakéhokoli úřadu museli Češi také zdravit nacistickým pozdravem, jinak do úřadu nebyli vpuštěni. Každý týden se konaly sbírky všeho možného.
Po vypuknutí války nastal nedostatek potravin a veškerého zboží. Byl zaveden i v Sudetech prodej zboží na lístky, čímž byl také odstartován černý trh, na němž se dalo koupit cokoli, ale za nekřesťanskou cenu. Černý trh ovládali sudetští Němci, z nichž někteří velmi zbohatli. Naopak Češi většinou chudli, protože byli pod dozorem německých spoluobčanů.
Na konci války byli všichni muži v Sudetech, Němci i Češi ve věku 50 až 60 let, povoláni do jednotek Volkssturmu a museli se zúčastňovat výcviku. Pro Čechy byla ještě stanovena nedělní povinnost v lesích, porážet a řezat palivové dřevo, přičemž na ně dohlíželi patnáctiletí němečtí mladíci z Hitlerjugend.
V květnu 1945 zmizeli němečtí vojáci, nacističtí funkcionáři byli zatčeni, jejich rodiny většinou prchly do Rakous. Češi, kteří se stali Němci, byli společně s Němci vyhnáni do Rakouska, jejich majetek zabrali osídlenci.
Žádné komentáře:
Okomentovat