Sovětský svaz využíval nacistické tábory hospodářsky

Další informace o koncentračním táboru Gusen sdělil v deníku OÖN vídeňský historik Christian Dürr, který je kurátorem památníku koncentračního tábora Mauthausen a památníku v Gusenu. Historik vysvětluje, proč místo Gusenu se stal památníkem Mauthausen.

Polský premiér probudil Rakušany

Po roce 1945 byla oblast v okolí Mauthausenu v sovětské zóně, všechny koncentrační tábory v okolí  byly sovětským majetkem, mimo dřevěného barákového tábora Gusen II, který v kvůli epidemiím v květnu 1945 zcela vypálili Američané. V letech 1945 až 1955 Sovětský svaz nacistické koncentrační tábory Gusen využíval hospodářsky a neměl zájem, aby se z nich staly památníky. Proto se jediným památníkem stal tábor Mauthausen, jenž za nacistů byl jen barákovým táborem.

V roce 1955 Sovětský svaz předal tábory rakouskému státu. Výrobní provozovny koupila firma Poschacher, pozemky předal stát obci, která je rozparcelovala a prodala, stavební materiál si rozebrali lidé z okolí. Od roku 1960 zde narostla osada.

V Gusenu I je památník, ale podle  Poláků nepříliš vhodný. Původně v místě bylo krematorium a několik baráků, které postupně obyvatelstvo rozebralo. Zůstalo jen krematorium, které místním zájemcům o pozemky začalo vadit. Chtěli krematorium rozebrat a postavit v Mauthausenu. Narazili však na odpor bývalých vězňů, a tak krematorium je jedinou stavbou, která zůstala z celého koncentračního tábor Gusen I. V roce 1965 se místo stalo památníkem.

Tím, že jako jediný památník byl politicky preferován pouze Mauthausen došlo ke zkreslení historie a na místa největšího utrpení se rychle zapomnělo. Určitá pravda je na polské straně.