17.12.2019;
6:37 - Před týdnem jsem psal, že letošní
měsíc prosinec chce svými teplotními rozmary překonat duben. Nedělní teplota
+13°C sice božíhodový prosincový rekord z roku 2015 nepřekonala, přesto se
uplynulá neděle zapsala k nejteplejším dnům prosincovým. Vezmeme-li v úvahu, že severní polokoule
planety Země je právě v těchto dnech nejdále od slunce, jsou prosincové teploty posledních několik let vyšší, než bývaly v minulosti.
Počasí přálo i
fotbalistům, takže se 1. liga mohla v pohodě dohrávat v polovině prosince, což
před takovými padesáti lety by bývalo nepředstavitelné. V prosinci běhat venku
v trenýrkách si nedovolili ani otužilci. Časy se mění. Minule jsem předpovídal
povánoční odchod trenéra Vrby z Viktorie Plzeň. Stalo se skutkem o 14 dní
dříve. Vrba jako nejúspěšnější český trenér 21. století ukončil v Plzni smlouvu a oznámil, že po novém roce přesídli do
Bulharska, k uměle vytvořenému milionářskému klubu Razgrad, a bere sebou i své plzeňské asistenty Bečku a Ticháčka.
V Karlových Varech v
sobotu začala rekonstrukce Císařských lázní. Oprava národní kulturní památky
bude stát 828,8 milionu korun a bude trvat 3,5 roku. Měl jsem čest být jedním z
pacientů, který, krátce před jejich dlouhodobým uzavřením, v nich absolvoval lázeňské procedury.
Tenkrát se ovšem nejmenovaly Císařské lázně, ale Lázně I. Dodnes nechápu, jak
jsem se tam mohl dostat na poukaz ROH, i když jsem v ROH ani v žádné straně
nebyl. Dostal jsem doporučení od doktora a dal
jsem ho úřednici v kanceláři. Asi za rok jsem dostal výzvu jet do Karlových Varů.
Začínala normalizace, takže bylo možné leccos.
Ubytován jsem byl v
luxusním hotelu na Zámeckém vrchu, tehdy ovšem to byl lázeňský dům Marx. Bohužel za
téměř půlstoletí se vzpomínky z paměti vytratí. Vzpomínám jen, že z Císařských
lázních jsem tehdy byl vyjeven, dělaly na mne dojem zámku či banky. Byla tam nějaká zvláštní vůně páry, všude koberce. Při
proceduře měl host k dispozici pro sebe dvě velké místnosti, koupelnu se stěnami
obloženými kachlíky s ornamenty a
dozlatova vyleštěnou mosaznou vanou. Po koupeli následoval odpočinek na
pohovce v odpočívárně vybavené secesním nábytkem. Koupelny tehdy obsluhovaly úslužné starší ženy, které snad v lázních pracovaly už za první republiky, i když tehdy bylo město převážně německé. Tenkrát jsem si neuvědomoval, jaké výsady se mi dostalo. To mi došlo, až když jsem nahlédl do moderních třeboňských lázní, které v porovnání s Císařskými v Karlových Varech mi připadaly jako kasárenská umývárna.
Bourat v Prešově
panelák poškozený výbuchem plynu se vydal z Kladna obří jeřáb. Firma, která
bourání poškozené části paneláku provádí, oznámila, že práci provede za
symbolickou cenu 1 euro. Člověk se nadme pýchou nad šlechetností svých
spoluobčanů a předpokládá chválu od občanů země, kde došlo k neštěstí. Nic
takového jsem se nedočetl, naopak slovenská kritika se snesla na adresu
přepravců jeřábu kvůli tomu, že nadměrným nákladem omezují a zpomalují provoz
na slovenských silnicích. Za dobrotu na žebrotu, říkávalo se u nás.
Svět je zlý. Lidé na
lidi jsou jako saně, zpívali kdysi Voskovec s Werichem. Chamtivost někdy nezná
mezí. Mládežnická organizace rakouských socialistů se nyní soudí s
hornorakouskou Zemskou realitní společností, která poté, co se stala majitelem
pozemku, mládežníkům zvýšila nájemné z louky u jezera Atter z 10 eur
ročně na nekřesťanských 189.000 eur. Zatím se socialističtí mládežníci, kteří
mají na louce stanový tábor Eurocamp, marně ohánějí smlouvou z roku 1951, kdy
jim země Horní Rakousy pozemek pronajala na 99 let, za nájem 25 šilinků ročně.
Do soudního sporu se tam dostává i politika, což neslibuje jednoduché řešení.
Původně totiž pozemek patřil židovské rodině Pollaků, jíž ho po anšlusu
Rakouska zabavila Německá říše.
Hodně jsem byl
překvapen, když jsem v holandském městě Mierlo viděl asi 15 m vysoký vánoční
strom s obrovskou pěticípou hvězdou na vrcholu. Připomnělo mi to dobu před 30 lety, kdy ve
východní Evropě vládli komunisté a pěticípá hvězda byla jako symbol jejich moci
na vrcholu kdejaké radnice, úřadu, školy i fabriky. To Holanďané nepoznali,
proto jim pěticípá hvězda vůbec nevadí, nepřipomíná jim režimy, které své
politické odpůrce věznily a popravovaly.
Jednou z obětí
komunistické vlády byl právě před 70 lety, před vánocemi 1949, v Čihošti na
Vysočině farář Josef Toufar, který byl obviněn z inscenování zázraku, jímž měla
být ohrožena vláda komunistů. Za dva měsíce Josef Toufar během vyšetřováni
Státní bezpečností zemřel.
V minulém týdnu se
dožil osmdesáti let známý český herec Josef Abrhám. Hlavní roli
měl například ve filmu Vrchní prchni. Do podvědomí televizních diváků vstoupil
jako velmi schopný doktor Blažej v seriálu Nemocnice na kraji města. Jak ten
čas letí. Primář Sova se Štrosmajerem, Cvachem, Fastovou, Královou a Jáchymovou
už léčí zelinářku Dobiášovou někde v tom nejvyšším nebeském nemocničním patře. Při natáčení bylo
Abrhámovi okolo čtyřiceti let. Tmavé vlasy mladého primáře Blažeje zbělely, ale typický
nesmělý úsměv zůstal.
Josef Zahradníček
Žádné komentáře:
Okomentovat