Google

Fotogalerie

Prohlížeč se objeví po kliknutí na obrázek.

středa 21. srpna 2019

21. srpen 1969 na jihu Čech



Nemohu napsat, že v první polovině roku v zemi byl nějaký odpor proti sovětské okupaci a Husákovu režimu. Tu a tam někdo udělal narážku na sověty, ale jinak každý si hleděl jen práce. Na oslavy vítězství čs. hokejistů nad SSSR komunisté reagovali odstraněním Dubčeka a zavedením tzv. pendrekového zákona. Mezi lidmi panoval jakýsi neznámý strach. Výměna lidí v čele KSČ  nevěstila nic dobrého. Alespoň pro lidi, kteří se nesmířili s okupací a zásluhou poslechu Svobodné Evropy měli trochu o politice potuchy.

Našli se tací (i nekomunisté), a nebylo jich málo, kteří silnými hlasy odsuzovali Pražské jaro, Palacha a souhlasili se sovětskou okupací. "Nedovolíme, aby deklasované živly za naše těžce vydělané dělnické peníze  rozvracely republiku."

Zřetelný odboj nebyl ani ve velkých městech. Bylo to někdy v polovině srpna 1969, vystupoval jsem po schodech z podchodu u Jindřišské ulice, když na chodníku kdosi vykřikl cosi o demokracii. Lidé se rozprchli, jako když střelí do vrabců! chodník byl okamžitě prázdný.

Od rána ve čtvrtek 21. srpna 1969 v Českých Budějovicích stály na výpadových silnicích hlídky Veřejné bezpečnosti a zastavovaly vozidla a pokutovaly hlavně ty řidiče, kteří jeli s rozsvícenými světly. Světla měla být vyjádřením protestu proti sovětské okupaci, jak v předcházejících dnech informovala Svobodná Evropa.

Hned po rozednění nastal rozruch ve slévárně Škoda, kde na vysokém komíně visel československý prapor. Celé dopoledne vedení závodu shánělo nějakého odvážného horolezce, který by vlajku odstranil.

V českobudějovických ulicích byl klid až do druhé hodiny, kdy hlídky VB uzavřely náměstí. Zřejmě na komunistických výborech byly obavy z demonstrace. Příslušníci VB nedokázali lidi směřující na náměstí zastavit. Kolem třetí hodiny přibyly skupiny milicionářů se samopaly. Milicionáři si museli vyslechnout spoustu nadávek. Pokud došlo k nějakým potyčkám, jednalo se o odvážné jednotlivce, se kterými si rozdráždění milicionáři poradili a předali je Veřejné bezpečnosti, která je odvážela do věznice. Skupiny lidí jen z bezpečné vzdálenosti přihlíželi.

 S jídlem narostla milicionářům chuť, a tak až do noci projížděli ulicemi na vetřieskách a koho potkali, toho zatkli. Zadržení byli bez výslechu vězněni tři týdny, potom bez jakéhokoli vysvětlení propuštěni.

Potom začala tuhá normalizace. Lidé uposlechli Husákových rad, po práci se ukryli v chatách, chalupách a zahrádkách. Ti, co socialistická letní sídla neměli, hojně využívali rekreaci ROH a jezdili k moři do Bulharska a NDR, ti zasloužilejší zaměstnanci směli i do Jugoslávie. Normalizační pohodička vládla až do Brežněvovy smrti v roce 1982. Normalizační režim ztratil moskevskou ochranu. Potom se začala hroutit ekonomika a došlo ke konfliktu Husákova vedení s Gorbačovem. Kůlem v plotě se stal Miloš Jakeš. (f)b

Žádné komentáře:

Okomentovat

Kopírování textů i obrázků je možné s podmínkou, že se uvede jako zdroj Rozhledy 010.