Vlaky s Čechoslováky čekaly u stanice v Čeljabinsku. 24. května 1918 zachytil český telegrafista rozkaz bolševického velení, aby české vojsko bylo přinuceno odevzdat zbraně a vojácí odvezeni do koncentračních táborů na Sibiři. Zpráva se rozšířila mezi českými dobrovolci, kteří jednohlasně odmítli zbraně vydat. "Bránit se!" usneseno.
25. května 1918 ve 4 hodiny ráno se československé vojsko dalo do pohybu, obklíčilo Čeljabinsk a zaútočilo. Během čtyřech hodin byly dobyty čtvery kasárny bolševického vojska, čímž celé město přešlo do rukou československého vojska. Boj ještě nekončil protože na nás zaútočila krasnogvardějská vojska z okolních měst. Na naší stranu se přidalo ruské vojsko kozácké a legionáři srbští, italští a polští. Společnými silami se podařilo další útoky krasnogvardějců odrazit. Čechoslováci tak ovládli sibiřskou magistrálu.
Po čeljabinské porážce bolševiků vznikla v Omsku Sibiřská republika vedená admirálem Alexandrem Kolčakem, která mobilizovala muže do 50 let. Mezi legionáři převládl názor, že Kolčakova republika je sama schopna odolávat bolševikům a Čechoslováci budou v týlu jen přihlížet, nikoli bojovat proti Rusům. Klid v týlu však legionáři neměli, protože zde různí ruští generálové (Kravčenko, Štětinský aj.) formovali vojenská tělesa, kterými chtěli československé legie vyhnat ze sibiřské dráhy. Čechoslováci museli s těmito oddíly svádět tuhé boje (Tajšek, Tagil, Jegoršino, Úl, Kýno a další místa), při nichž mnoho legionářů zahynulo.
Zatímco československé legie vybíjeli energii v bezvýznamných šarvátkách, bolševici zaútočili na Kolčaka a jeho republiku porazili. Potom zaútočili na československé legie, aby je odřízli od dráhy. Čechoslovákům se podařilo odolat několikanásobné bolševické přesile a přesunout se do Medžurie, kde se spojili s vojskem japonským a společně se přesunuli do Vladivostoku.
Ve Vladivostoku byli legionáři ubytováni v kasárnách a čekali na parníky, které je dopraví do Evropy. Čekání si krátili různými vlasteneckými akcem, například nácvikem na Sokolský slet. Hlavní přesun legionářů z Vladivostoku do Československa byl v létě 1920. Trasy parníků vedly Mořem japonským, kolem Číny a ostrova Formosa, Filipin, přes Singapur, okolo Sumatry do přístavu Kolombo, dále Rudým mořem a Suezským průplavem do Středozemního moře a Jaderským mořem do Tersku. Odtud vlakem do Čech.
Opis nalezených poznámek legionáře F.T.
Podle ruských zdrojů to bylo jinak:
OdpovědětVymazatPřeloženo překladačem:
Atmosféru vypuknutí nepřátelství jasně charakterizují vzpomínky československého kapitána a brzy i generála Gajdy, který převzal odpovědnost za „první krev“.
"Po Trockého telegramu bylo nutné se rozhodnout a vybrat si menší ze dvou zel: buď čekat na útok a bránit se, nebo zaútočit na sebe." S kapitánem Kadlecem, asistentem velitele 7. pluku, jsme řadu záležitostí již předem vyřešili. Měli jsme vlastní kódy, konvenční znaky atd. Všichni byli trýzněni netrpělivostí, zvláště když byla přijata zpráva kapitána Kadlece o dobytí Mariinsku, kde byla zajata 2 děla. Vojáci hořeli netrpělivostí, ale navenek byli naprosto klidní. Večer jako vždy hrál na vodní čerpací stanici plukovní orchestr na koncertě, na kterém se sešli obyvatelé celého města a mnoho Rudých gard. Když se setmělo, mnoho vojáků se podle předem daného rozkazu rozprchlo po městě (Novonikolajevsk. - BS). V 11 hodin orchestr odešel. Nastalo hrobové ticho. Asi v jednu ráno se vysoko nad stanicí vznesla signální raketa. To byl předem připravený signál pro začátek bitvy. Město bylo dobyto za 40 minut. Ztratili jsme 2 zabité a 3 zraněné ... “[RGVA. F. 40169. Op. 1. D. 1. L. 23].
Takže v podmínkách naprostého taktického překvapení 25. května začalo nepřátelství legie na Sibiři.
Důležitá je zde chronologická posloupnost řady událostí. Gajda ve svých pamětech prohlašuje, že vydal rozkaz zmocnit se Novonikolajevska po přečtení Trockého rozkazu, ačkoli samotný fakt tajného napojení cizích jednotek na telegrafní linky státu, na jehož území se nacházejí, a rychlé dešifrování tajných zpráv z jeho nejvyšší představitelé hovoří o důkladné a dostatečně dlouhé přípravě na jakousi speciální operaci. Ale důležitější je něco jiného: v čase je Trockého příkaz datován 25. května ve 23:00 [18. str. 25]. Avšak dobytí Mariinska na příkaz Gajdy bylo provedeno časně ráno tohoto dne!
Kolesnikovovi, členu výkonného výboru Mariinské rady, se podařilo podat zprávu o lince (čas na telegramu je 7 hodin 35 minut):
„[V] Mariinsku dvě skupiny Čechů rozmístěné [na] parkovišti odzbrojily procházející partyzánský oddíl [následující] na východ v boji proti Semjonovovi. Útočí na město. Žádáme všechny Sověty, aby okamžitě vyslali revoluční oddíly.
Výkonný výbor s Rudou armádou a částí partyzánského oddílu poté, co překročil řeku Kiya, ofenzivu zdržel. Pošlete všechno, protože to je výzva pro sovětskou federativní republiku „[10. str. 207].
Teprve po této události, 25. května pozdě večer, vydal lidový komisař pro vojenské a námořní záležitosti Trockij rozkaz k úplnému odzbrojení Čechoslováků.
https://zen.yandex.ru/media/klio_club/chehoslovackii-legion-osvoboditeli-ili-agressory-k-voprosu-o-haraktere-uchastiia-chehoslovackogo-legiona-5db185714e057700b17ca32d
Globální pohled
OdpovědětVymazathttp://www.nwoo.org/2020/06/15/ceskoslovenske-legie-v-rusku/