Další letecký poplach byl 27. července ve 23:40 hodin, kdy byla bombami rozbita východní část města. Stopy po bombardování jsou tam zřetelné doposud. Útok provedlo 739 britských letadel, která během následující hodiny svrhla na Hamburg 100.000 leteckých pum. Orientačním bodem pro britské letce byla věž kostela svatého Mikuláše. Kobercový nálet postihl dělnické kolonie v nichž žilo asi 400.000 lidí. Britové měli už ve třicátých létech vyvinuté účinné zápalné bomby, jejichž žár až 1000°C pálil kovy. Aby co nejvíce budov shořelo vybrali si k bombardování právě suché a horké období na konci července.
Lidé se sice schovali v bunkrech a sklepech, ale v mnoha případech to byla past, protože padající domy a hořící a rozžhavené střechy zavalily vchody, a žár a kouř zabíjely. Hasiči byli nezmocní, až do poledne 28. července 1942 byla v městě tma způsobená vznášejícím kouřem a prachem. Na 900.000 lidí lidí z města uprchlo, protože i během dne pokračovalo bombardování.
Nálety trvaly až do 3. srpna 1943. Provedlo je 2.592 britských a 146 amerických bombardérů. Na Hamburg dopadlo 8.344 tun výbušných a zápalných bomb. Zahynulo 40.000 lidí. Bylo zničeno 357.360 bytů a z 750.000 Hamburčanů se stali bezdomovci.
Záměrem akce nazvané podle zničeného biblického města Gomora byla podle dohody Roosevelta a Churchila "zničit německou ekonomiku, průmysl a ozbrojené síly, morálně zničit německé obyvatelstvo, aby se vzepřelo nacistické vládě a přinutilo ji kapitulovat." Bohužel Hitlerův režim to nepoložilo. Lidé se do Hamburgu vrátili, začali obnovovat průmysl a veškerou ekonomiku, takže na konci roku 1943 zbrojní průmysl produkoval téměř tolik co před bombardováním.
Ničení a poškozování německých zbrojařských podniků bylo účinné jen částečně, protože nacisté přesunuli montovny do tunelů a jeskyň, kde byli nuceni pracovat dělníci z Německa i z okupovaných zemí. V roce 1944 německý zbrojní průmysl dokonce vyráběl víc než v předcházejících létech.
Žádné komentáře:
Okomentovat