Javoříčko, oběť partyzánské války

Trochu ve stínu začátku pražského povstání stojí výročí jiné válečné události, která se rovněž odehrála na našem území. V sobotu 5. května 1945 byla zničena vesnice Javoříčko. Příčinou bylo, že se v ní usadili  sovětští partyzáni.

Partyzáni přímo v Javoříčku měli svůj štáb. V noci z 19. na 20. března uštědřili výprask několika obyvatelům, kteří údajně veřejně mluvili o partyzánech. Lidé se partyzánů báli a pociťovali k nim odpor, mimo jiné proto, že v noci z 8. na 9. března přepadli v nedalekém Kadeříně hajného Bohumila Švece a po krutém výslechu jej oběsili. Ve vsi si navíc počínali jako by v ní byli pány. Pohybovali se po osadě a zúčastnili se dokonce taneční zábavy v sousední obci.

Němka Hilda Victorová, na rozdíl od svého manžela, jenž udržoval přátelské styky s příslušníky olomouckého gestapa, se snažila svým spoluobčanům pomáhat. Včetně toho, že za ně byla ochotna intervenovat u gestapáckých přátel svého manžela, a včetně toho, že sama aktivně spolupracovala s partyzány. Nic z toho jí však bohužel život nezachránilo. A smrt její i jejích dětí přišla právě od těch, kterým věřila.

K tragédii v javoříčské myslivně došlo v pozdních večerních hodinách z 9. na 10. dubna. Partyzánům ten večer chyběl jejich velitel Fursenko. V myslivně zatím značně opilý partyzán Grigorij Litviško obvinil Hildu Victorovou ze zrady. Nakonec vytáhl zbraň a Hildu i její dvě malé děti Hennelore a Malfreda zastřelil.

Ostatní partyzáni, aby zahladili stopy, zapálili myslivnu. Litviškovo vraždění vraždění nezabránil  ani velitel Fursenko. Naopak svěřil mu dva Armény, co se k němu přidali. Litviško vzápětí oba Armény v domě Adolfa Pospíšila zastřelil. Zastřelil i Václava Dostála, jenž se jich zastával. Jeho další obětí se pak stal ještě starosta Veselíčka František Malínek, který přijel s hasiči z Veselíčka hasit hořící hájovnu. Ostatní hasiče zahnal opilý partyzán střelbou.

Zpráva o partyzánském řádění dorazila i na gestapo. Přijel velitel olomouckého gestapa s několika muži SS. Prohlíželi si pozůstatky řádění ruského partyzána a vyslýchali. Ptali se, kdo co viděl. Dostavil se vyšetřovatel a velitel hradu Bouzov Obersturmbannführer SS Emil Büchse s několika dalšími příslušníky SS.

Rozkazem státního ministra pro Čechy a Moravu Karla Hermanna Franka z 21. dubna 1945 se okresy Olomouc, Litovel a Prostějov dostaly do bojového pásma skupiny německých armád Střed. Vyhláška ze 3. května, platná pro okres Litovel, pak oznamovala, že za každého mrtvého německého vojáka bude zastřeleno 10 osob z řad místního obyvatelstva.

V pátek 4. května tak dorazila na hrad Bouzov část protipartizánského komanda pod velením SS-untersturmführera kriminálního komisaře Egona Lüdemanna o síle 60 až 80 mužů. Okolo dvaadvacáté hodiny se u mostu v Javoříčku střetl tento průzkum s partyzány. Došlo k další přestřelce, v níž Němci přišli o tři muže, z toho o dva ruské příslušníky SS.

Byla to zřejmě ta kapka, která rozhodla o javořické katastrofě. Lüdemann si ještě v noci ze 4. na 5. května vyžádal posily a se silou 225 mužů  obklíčil Javoříčko.

Poté, co uzavřeli osadu ze všech stran, prošli vojáci dům od domu, všechny obyvatele vyhnali ven, oddělili ženy a děti, které musely musely vyhnat ze stájí dobytek a opustit vesnici. Potom zastřelili 38 místních mužů. Po lidech přišla řada na domy. Nacisté je ničili pomocí granátů a pancéřových pěstí, zbylé zapalovali. Z celkového počtu 34 domů se zachovala pouze škola, jeden obytný dům, kaplička a jedna stodola.