Trochu ve stínu
začátku pražského povstání stojí výročí jiné válečné události, která se rovněž
odehrála na našem území. V sobotu 5. května 1945 byla zničena vesnice Javoříčko. Příčinou bylo, že se v ní usadili sovětští partyzáni.
Partyzáni přímo v Javoříčku měli svůj štáb. V noci z 19. na 20. března uštědřili výprask několika obyvatelům, kteří údajně veřejně mluvili o partyzánech. Lidé se partyzánů báli a pociťovali k nim odpor, mimo jiné proto, že v noci z 8. na 9. března přepadli v nedalekém Kadeříně hajného Bohumila Švece a po krutém výslechu jej oběsili. Ve vsi si navíc počínali jako by v ní byli pány. Pohybovali se po osadě a zúčastnili se dokonce taneční zábavy v sousední obci.
Němka Hilda Victorová,
na rozdíl od svého manžela, jenž udržoval přátelské styky s příslušníky
olomouckého gestapa, se snažila svým spoluobčanům pomáhat. Včetně toho,
že za ně byla ochotna intervenovat u gestapáckých přátel svého manžela, a
včetně toho, že sama aktivně spolupracovala s partyzány. Nic z toho jí však
bohužel život nezachránilo. A smrt její i jejích dětí přišla právě od těch,
kterým věřila.
K tragédii v
javoříčské myslivně došlo v pozdních večerních hodinách z 9. na 10. dubna.
Partyzánům ten večer chyběl jejich velitel Fursenko. V myslivně zatím značně
opilý partyzán Grigorij Litviško obvinil Hildu Victorovou ze zrady. Nakonec vytáhl zbraň a Hildu i její dvě malé
děti Hennelore a Malfreda zastřelil.
Ostatní partyzáni, aby
zahladili stopy, zapálili myslivnu. Litviškovo vraždění vraždění nezabránil ani
velitel Fursenko. Naopak svěřil mu dva Armény,
co se k němu přidali. Litviško vzápětí oba Armény v domě Adolfa Pospíšila
zastřelil. Zastřelil i Václava Dostála, jenž se jich zastával. Jeho další obětí
se pak stal ještě starosta Veselíčka František Malínek, který přijel s hasiči z
Veselíčka hasit hořící hájovnu. Ostatní hasiče zahnal opilý partyzán střelbou.
Zpráva o partyzánském řádění dorazila i na gestapo. Přijel velitel olomouckého gestapa s několika muži SS. Prohlíželi si
pozůstatky řádění ruského partyzána a vyslýchali. Ptali se, kdo co viděl.
Dostavil se vyšetřovatel a velitel hradu Bouzov Obersturmbannführer SS Emil
Büchse s několika dalšími příslušníky SS.
Rozkazem státního
ministra pro Čechy a Moravu Karla Hermanna Franka z 21. dubna 1945 se okresy
Olomouc, Litovel a Prostějov dostaly do bojového pásma skupiny německých armád
Střed. Vyhláška ze 3. května, platná pro okres Litovel, pak oznamovala, že za
každého mrtvého německého vojáka bude zastřeleno 10 osob z řad místního
obyvatelstva.
V pátek 4. května tak
dorazila na hrad Bouzov část protipartizánského komanda pod velením
SS-untersturmführera kriminálního komisaře Egona Lüdemanna o síle 60 až 80
mužů. Okolo dvaadvacáté hodiny se u mostu v Javoříčku střetl tento průzkum s
partyzány. Došlo k další přestřelce, v níž Němci přišli o tři muže, z toho o
dva ruské příslušníky SS.
Byla to zřejmě ta
kapka, která rozhodla o javořické katastrofě. Lüdemann si ještě v noci ze 4. na
5. května vyžádal posily a se silou 225 mužů
obklíčil Javoříčko.
Poté, co uzavřeli
osadu ze všech stran, prošli vojáci dům od domu, všechny obyvatele vyhnali ven,
oddělili ženy a děti, které musely musely vyhnat ze stájí dobytek a opustit
vesnici. Potom zastřelili 38 místních mužů. Po lidech přišla řada na domy.
Nacisté je ničili pomocí granátů a pancéřových pěstí, zbylé zapalovali. Z
celkového počtu 34 domů se zachovala pouze škola, jeden obytný dům, kaplička a
jedna stodola.
Žádné komentáře:
Okomentovat