Google

Fotogalerie

Prohlížeč se objeví po kliknutí na obrázek.

pondělí 19. března 2018

Karel Marx jako tvůrce státního násilí nadále ovlivňuje české země


V listopadu roku 1847 napsal Marx společně se svým druhem a apoštolem Engelsem Komunistický manifest, v němž je ve zhuštěné formě podaná celá marxistická nauka o společenském vývoji. Tato knížka je dodnes jedním z hlavních pramenů marx-engels-lenin-stalinského mudrosloví. Marx v ní vyzývá dělnictvo všech zemí, aby uskutečnilo sociální revoluci a nastolilo socialismus: „Prvním krokem dělnické revoluce bude organisace proletariátu jakožto třídy vládnoucí. Proletariát pak použije své politické moci k tomu, aby postupně vyvlastnil všechen buržoasní kapitál a soustředil všechny prostředky výrobní v rukou státu“.

Bylo by tedy nespravedlivé vinit Lenina ze zneužití nebo ze zvrácení marxismu. Co činil Lenin? Byl v čele dělnického proletariátu, tj. bolševického křídla ruské sociální demokracie tj. sociálně demokratické ruské strany a připravoval revoluci. Pak mistrovským úderem v listopadu 1917 svrhl vládu Kerenského a nastolil – podle Marxe – diktaturu proletariátu. Postupně přesně podle Marxe vyvlastnil všechny výrobní prostředky a soustředil je – rovněž podle Marxe – v rukou státních úředníků pod bedlivým dozorem „proletariátu, tj. komunistické strany. V tomto bodě tedy se Lenin ukázal být důstojným žákem svého učitele.

„Stát je zvláštní organisace moci; stát je organisované násilí, jež vykonává vládnoucí třída. Kterou třídu má tedy potlačovat vítězný proletariát“?, táže se Marx. A odpovídá: „Zřejmě třídu měšťáckou. Dělníci musí uchvátit politickou moc, aby zničili odpor, zjevný i skrytý, vykořisťovatelské třídy.“

Jak je vidět, Marx dobře rozuměl svému řemeslu. Ale také i Lenin, Stalin, Gottwald a Enver Hodža výborně rozuměli učení svého mistra, což ovšem nemůžeme nikterak tvrdit o marxistech tzv. demokratických a humanitních. Můžete prolistovat celého Marxe a Engelse, nenajdete tam ani slůvka o nějakém humanitním socialismu, avšak najdete tam otevřenou výzvu k násilí, pronásledování a zničení „vykořisťovatelské třídy“. Podle Marxova učení o hodnotě a nadhodnotě vykořisťovatelem je každý soukromý podnikatel, jenž zaměstnává pracovníky za mzdu. Čím se tedy provinil Lenin proti Marxovi, když násilně vyvlastnil všechny výrobní prostředky? Že zřídil pověstnou Čeku, dnes NKVD, toto „bdělé rameno revolučního proletariátu“? Čím se prohřešil proti Marxovi Stalin, když nadiktoval kolchozy a poslal do koncentračních táborů statisíce vzpurných sedláků, kteří lpěli na své vlastní hroudě? A další statisíce a milióny inteligentů, řemeslníků, obchodníků, levých a pravých „úchylkářů a všech ostatních nepřátel socialistické výstavby“?

Velmi důležitým dílem Marxovým je Občanská válka ve Francii. Jak známo 18. března 1871 vypuklo v Paříži povstání, které skončilo neslavně za dva měsíce. Toto krátké revoluční období bylo nadějnou ukázkou budoucího socialistického ráje. Bylo tam opravdu všechno: závodní rady, národní výbory, akční výbory, „vůle lidu“, pronikavá čistka mezi úřednictvem, vyvlastňování soukromého majetku a zločinný teror, jenž tehdy v Paříži panoval, se téměř podobal dnešnímu řádění československé státní bezpečnosti. Jakmile vzplanula revoluce v Paříži, Marx ji uvítal nadšenými slovy. Po jejím skončení analysoval Marx kriticky všechny detaily pařížského povstání, aby z něho načerpal ponaučení pro budoucnost.

„Revoluční proletariát musí až do všech důsledků rozbít a zničit buržoasní aparát státní. Všichni státní zaměstnanci musí být vyhozeni a nahrazeni dělnickými funkcionáři, nenahraditelní odborníci pak musí být bedlivě kontrolováni proletariátem“, poučuje Marx. A jeho žáci Lenin a Stalin opravdu věrně splnili odkaz svého učitele, splnili až do posledního písmenka.


Žádné komentáře:

Okomentovat

Kopírování textů i obrázků je možné s podmínkou, že se uvede jako zdroj Rozhledy 010.