V listopadu roku 1847 napsal Marx společně se
svým druhem a apoštolem Engelsem Komunistický manifest, v němž je ve zhuštěné formě podaná celá marxistická nauka o
společenském vývoji. Tato knížka je dodnes jedním z hlavních pramenů
marx-engels-lenin-stalinského mudrosloví. Marx v ní vyzývá dělnictvo všech
zemí, aby uskutečnilo sociální revoluci a nastolilo socialismus: „Prvním krokem dělnické
revoluce bude organisace proletariátu jakožto třídy vládnoucí. Proletariát pak
použije své politické moci k tomu, aby postupně vyvlastnil všechen buržoasní
kapitál a soustředil všechny prostředky výrobní v rukou státu“.
Bylo by tedy nespravedlivé vinit Lenina ze zneužití nebo ze zvrácení
marxismu. Co činil Lenin? Byl v čele dělnického proletariátu, tj. bolševického
křídla ruské sociální demokracie tj. sociálně demokratické ruské strany a
připravoval revoluci. Pak mistrovským úderem v listopadu 1917 svrhl vládu
Kerenského a nastolil – podle Marxe – diktaturu proletariátu. Postupně – přesně podle Marxe –
vyvlastnil všechny výrobní prostředky a soustředil je – rovněž podle Marxe – v
rukou státních úředníků pod bedlivým dozorem „proletariátu“, tj. komunistické strany. V tomto bodě
tedy se Lenin ukázal být důstojným žákem svého učitele.
„Stát je zvláštní organisace moci; stát
je organisované násilí, jež vykonává vládnoucí třída. Kterou třídu má tedy
potlačovat vítězný proletariát“?, táže se Marx. A
odpovídá:
„Zřejmě třídu měšťáckou. Dělníci musí uchvátit politickou moc, aby zničili
odpor, zjevný i skrytý, vykořisťovatelské třídy.“
Jak je vidět, Marx dobře rozuměl svému řemeslu. Ale také i Lenin,
Stalin, Gottwald a Enver Hodža výborně rozuměli učení svého mistra, což ovšem
nemůžeme nikterak tvrdit o marxistech tzv. demokratických a humanitních. Můžete
prolistovat celého Marxe a Engelse, nenajdete tam ani slůvka o nějakém
humanitním socialismu, avšak najdete tam otevřenou výzvu k násilí,
pronásledování a zničení „vykořisťovatelské třídy“. Podle Marxova učení o
hodnotě a nadhodnotě vykořisťovatelem je každý soukromý podnikatel, jenž
zaměstnává pracovníky za mzdu. Čím se tedy provinil Lenin proti Marxovi, když
násilně vyvlastnil všechny výrobní prostředky? Že zřídil pověstnou Čeku, dnes
NKVD, toto „bdělé rameno revolučního proletariátu“? Čím se prohřešil proti
Marxovi Stalin, když nadiktoval kolchozy a poslal do koncentračních táborů
statisíce vzpurných sedláků, kteří lpěli na své vlastní hroudě? A další
statisíce a milióny inteligentů, řemeslníků, obchodníků, levých a pravých „úchylkářů a všech ostatních nepřátel
socialistické výstavby“?
Velmi
důležitým dílem Marxovým je Občanská válka
ve Francii. Jak známo 18. března 1871 vypuklo v Paříži povstání, které
skončilo neslavně za dva měsíce. Toto krátké revoluční období bylo nadějnou
ukázkou budoucího socialistického ráje. Bylo tam opravdu všechno: závodní rady,
národní výbory, akční výbory, „vůle lidu“, pronikavá čistka mezi úřednictvem,
vyvlastňování soukromého majetku a zločinný teror, jenž tehdy v Paříži panoval,
se téměř podobal dnešnímu řádění československé státní bezpečnosti. Jakmile
vzplanula revoluce v Paříži, Marx ji uvítal nadšenými slovy. Po jejím skončení
analysoval Marx kriticky všechny detaily pařížského povstání, aby z něho
načerpal ponaučení pro budoucnost.
„Revoluční proletariát musí až do
všech důsledků rozbít a zničit buržoasní aparát státní. Všichni státní
zaměstnanci musí být vyhozeni a nahrazeni dělnickými funkcionáři,
nenahraditelní odborníci pak musí být bedlivě kontrolováni proletariátem“,
poučuje Marx. A jeho žáci Lenin a Stalin opravdu věrně splnili odkaz svého
učitele, splnili až do posledního písmenka.
Žádné komentáře:
Okomentovat