Anschluss? Rakušané se dobrovolně stali „první oběti nacistů.“

Dne 11. března 1938 proběhl v Rakousku převrat, který vedl místní nacista Arthur Seyß-Inquart, který povolal do země na pomoc německou armádu. Druhý den za úsvitu pět německých divizí skutečně překročilo hranice, ale nesetkaly se vůbec s žádným odporem. Naopak. Davy lidí je vítaly.

Hitler na Hlavním náměstí v Linci

Přesně před osmdesáti lety, 12. března 1938, v 16 hodin přijel do Rakouska osobně Adolf Hitler. Jeho první zastávkou bylo město Linec. V osm večer zde nacistický diktátor promluvil před jásajícím davem 70.000 lidí, který mu připravil téměř hysterické přijetí. Tehdy se Hitler rozhodl, že změní plán.

Původním plánem bylo stát se kancléřem ve dvou zemích. Jenže nová dynamika, která pramenila z radosti davů Rakušanů vítajících Němce, Hitlera vedla k jednoduššímu řešení.

Adolf Hitler neváhal a hned 13. března 1938 vydal vyhlášku, ve které uvedl, že „Rakousko je součástí německé říše“. To si nechal potvrdit v referendu, které se uskutečnilo 10. dubna 1938. V něm 99 procent obyvatel Rakouska souhlasilo s připojením k Německu.

Hitler 14. března 1938 vystoupil před jásajícími 250 tisíci lidmi na Heldenplatze ve Vídni. „Jako vůdce, kancléř německého národa, oznamuji vstup své vlasti do Německé říše,“ prohlásil Hitler k nadšeným Rakušanům.

Přestože připojení Rakouska k Německu, které vešlo ve známost jako anšlus, bylo  hrubým porušením mezinárodní Versailleské smlouvy, světové mocnosti ho příliš neodsuzovaly, jen ho braly jako méně významnou středoevropskou epizodu.

Německá ozbrojená moc si přitom v Rakousku počínala velmi tvrdě, protože část Rakušanů s připojením nesouhlasila. V prvních týdnech po anšlusu bylo zatčeno více než 50 tisíc politických oponentů. První vlak z Vídně do koncentračního tábora v Dachau pak odjel 1. dubna 1938.