Babišovo hnutí ANO v
průzkumech ztrácí podporu. Ještě před dvěma měsíci se hovořilo o jeho
padesátiprocentním volebním vítězství. Nestane se. Mnoho psů zajícova smrt.
Údajné nesprávné dotace na budovu Čapí hnízdo podráží Babišovi nohy. Už kdejaký Pepek Vyskoč křičí, že stát byl
okraden. Přitom nějakých osmdesát milionů nehraje v Babišově
zemědělsko-chemickém dominiu žádnou roli. Je to, jako když dá slonovi malinu.
Ale když všichni do něj kopají, proč se nepřidat? V tom se čecháček vyzná.
S Babišem zdánlivě souvisí i kausy špatných
potravin v českých supermarketech. Na internetových fórech jsou čtenáři
vyzýváni k bojkotu uzenin vyráběných v Babišových jatkách. Při návštěvě obchodu
musí člověka při vzpomínce na výzvy k bojkotu přepadnout smích. Téměř nikdo
nesleduje, kde byla uzenina vyrobena, stačí pohled na cenu. Čím levnější, tím
dřív prázdný regál.
Potraviny šidí
všichni od pekařů přes mlékaře až k uzenářům. Nakonec se s tím ani netají,
klidně řeknou, že bez chemických ochucovacích a konzervačních přísad se dnes
vyrábět potraviny nedají. Navíc potravinářské stroje jsou tak dokonalé, že
zpracují z rostlin i zvířat skoro všechno. Kouzelníci v laboratořích tomu dají
chuť a barvu. Továrna po tom chrlí potraviny na běžícím pásu, obchod levně
kupuje a zdánlivě levně prodává. A zákazník kupuje a pochutnává si i na pěkně
vypadající potravině, přičemž suroviny, ze kterých je vyrobena, by v minulosti
nežrala ani dravá zvěř.
Bývali u nás ve vsi
tři řezníci. Všichni se snažili prezentovat chutným a levným zbožím. Žádný nechtěl přijít o zákazníka. Přesto
stávalo se to kvůli malichernostem. Nebylo problémem jít k jinému řezníkovi o
sto metrů dál. Osobně jsem to jako kluk
nevnímal, ale vím z vyprávění. Řezníci
stále sháněli u sedláků v okruhu asi 15 km a zamlouvali si prasata a dobytek.
Věděli prý o každém zvířeti, jak se narodilo. Prasata kupovali o váze nejvýš 70
kg, jalovice do 300 kg - nejraději
kupovali hned mléčná telata.
Uzenin a masa je
zatím v obchodě dost, protektorát a socializmus připomíná "máslová
horečka." Obchod začal máslo
zdražovat. Někdo naznačil v mediích, že cena dosáhne 70 až 100 koruna za čtvrt
kila - a vstali noví frontoví bojovníci.
Fronty, tahanice u regálů, media mají senzaci. A obchod klidně zdražuje
dál. Včera jsem viděl máslo za 68 korun, přitom na jaře se dalo koupit německé
máslo za 32 korun. Ministr Jurečka se prý snaží zjistit, proč cena másla
najednou tak nesmyslně vyrostla.
Zdražování másla
může být signál, že se bude výrazně zdražovat všechno. V roce 2020 by mělo
skončit v EU současné dotování zemědělské výroby, což by se mělo projevit právě
na cenách potravin.
Dříve se na vesnici
máslo nekupovalo. Z mléka se sebrala smetana, případně - kdo měl víc krav - se
se smetana od odstřeďáku oddělila na odstředívce, a potom se ze smetany
stloukalo máslo. Byla spousta soudků, kbelíků, lahví a spousta strojků, jimiž
se dalo doma vyrobit máslo.
Stloukání čili
vrcení, jak se u nás říkalo, másla
nevyžadovalo velkou sílu, ale čas. A tak se zaměstnaly děti. Nudná práce, která
se nedala ničím nahnat. Mohl člověk točit klikou jako blázen, proces výroby
domácího másla měl svou neodhadnutelnou dobu. Někdy se začaly hrudky másla
dělat brzy, někdy to bylo nekonečné. Když podmáslí začalo ztrácet bílou barvu,
bylo vyhráno. Potom stačilo hrudky másla scedit, vymačkat zbytky podmáslí a
radost pohledět na tu světle žlutou
šišku - a ta chuť másla na voňavém domácím chlebu, to byla odměna za námahu.
Podmáslí se nevylilo do kanálu, spousta lidí si na něm pochutnávala, zvláště
mladé ženy - nikdy jsem nepátral proč,
co se nevypilo doma, dostalo prase.
Dnes prý technologie
v mlékárnách tak pokročila, že na jedné straně teče do stroje mléko, z druhé
vypadávají už zabalené kostky másla, tvarohu,
sýra a bůhvíčeho, snad i toho podmáslí.
Nejen jídlem se
zabývá člověk. Tento týden se hrála kvalifikace pro mistrovství světa ve
fotbale, které se bude konat v Rusku. Český tým šťastně vyhrál v
Azerbajdžánu 2:1, ale boj o postup prohrál 0:2 v Irsku.
Zahraniční hvězdy, každá z jiné země a jiného klubu, se v českém reprezentačním
týmu vlastně jen hledají a poznávají. Není nad to, když základ tvoří hráči z
jednoho ligového týmu, jako to bývalo v dobách slavné Dukly Praha.
Z velkým vztekem se
vrátili ze Skotska Slováci. Když tam odjížděli, byli si téměř jisti vítězstvím
a postupem na MS. Rozhodčí jim hned na začátku utkání vyloučil hráče, museli
hrát o deseti, na potvoru si jednu minutu před koncem dali vlastní gól, jímž utkání
prohráli. Slovenský trenér Ján Kozák,
jehož pamatuji jako hráče Dukly Banská Bystrica, po návratu zuřil; to prý není
náhoda, že stejný rozhodčí je podrazil už podruhé - poprvé jim vyloučil
podobným způsobem hráče při utkání s Anglií, které také prohráli. Kozák říká,
Slováci by byli na mistrovství světa nepohodlní, že tam FIFA chce mít všechny
reprezentace z Britských ostrovů.
Josef
Zahradníček.
Žádné komentáře:
Okomentovat