Vánoce a kostely

Vánoce jsou časem, kdy si i většina vlažných věřících či dokonce mnozí nevěřící najdou čas k návštěvě kostela. Zejména o Štědrém večeru při půlnočních bohoslužbách některé svatostánky praskají ve švech. V „běžnou" neděli je ale obrázek o stavu křesťanství v Česku žalostný. Prázdnotou zejí především chátrající chrámy na sudetském území v západních a severních Čechách.

Nově postavený kostel v Chuchelné u Opavy

Nejhůře je na tom litoměřická diecéze, kde na jeden kostel či kapli připadá v průměru jen 10 pravidelných návštěvníků nedělních bohoslužeb. Naopak nejvíce (113 lidí) lze napočítat v ostravsko-opavské diecézi (viz Kolik je v průměru lidí na nedělní mši v kostelích).

Výrazný úpadek křesťanství na severu i západě Čech je možno jednoznačně přičíst na vrub událostem po roce 1945, kdy bylo z této části země vystěhováno původní německé obyvatelstvo a místo něho přišla masa nemajetného městského a venkovského proletariátu, výrazně doplněná prospěcháři a zloději všeho druhu. O její doplňování se 40 let staraly komunistické vlády. Všude tam, kde bylo původní obyvatelstvo nahrazeno primitivními dosídlenci, došlo k vykořenění křesťanských tradic. Naopak tam, kde byl odsun německého obyvatelstva bojkotován a odkládán do nekonečna– například na Hlučínsku, Českotěšínsku, Třinecku a Jablunkovsku- a cizí majetek nebyl luze k dispozici,  jsou křesťanské tradice stále velmi živé.

Ostravsko-opavská diecéze je oblastí s nejvyšší hustotou obyvatelstva v ČR a zároveň se spíše průměrnou hustotou kostelů (nejvyšší hustotu chrámů vzhledem k rozloze vykazuje Olomoucká arcidiecéze a výše zmíněná Litoměřická diecéze)  což celkové výsledky nepochybně též ovlivňuje.

V kostele sv. Zikmunda v Rapšachu (okres JH) není během vánoc 2016 a Nového roku 2017 ani jedna bohoslužba.

Situace v českobudějovické diecézi, v jihočeském a šumavském příhraničí, je trochu jiná. Po vysídleném německém obyvatelstvu zůstala zde prázdnota. Pokud osídlenci přišli, brzy utekli, takže spousta obcí zanikla, kostely a kaple byly zbourány. Pokud zůstaly, chybí obyvatelstvo.

Úpadek křesťanských tradic má v českých zemích kořeny už v 19. století, kdy národní obrozenci při vyvolávání národnostních a protirakouských vášní obviňovali ze všeho zla císaře a vládu dodržující zásady katolické církve. Proto hned po vyhlášení Československa v roce 1918 bylo hlavní heslo "Pryč od Vídně i od Říma." Tohoto větru se chytil i populista T.G.Masaryk, který přešel z katolické církve na církev evangelickou a brzy potom na nově vytvořenou československou církev husitskou.

 

8 % občanů ČR chodí do kostela pravidelně

39 % lidí řadí návštěvu kostela mezi své tradiční vánoční zvyky.

35 % občanů uvádí, že věří v Boha (od roku 2012, kdy to bylo 30 %, historicky nejméně, je zaznamenáván pozvolný nárůst).

40 % uvádí, že v Boha určitě nevěří.