Zákaz domácích porážek, jak demokracie vyzrála na totalitu.

Zabít prase o váze 150 kg nebo jalovici 400 kg a všechno maso sníst sám s rodinou dokáže málokdo. Takový ovšem je český zákon, který zakazuje komukoli cizímu, včetně příbuzných, dát  i malé sousto. Pokud přijde někdo na oběd musí se vařit z mas různého původu, rodina dostane maso z domácí zabijačky, host z masa nakoupeného v obchodě.

Je známo, že v době německé okupace byly pro zemědělce stanoveny samozásobitelské dávky potravin, takže když zemědělec zabil prase, mohl další zabít až tehdy, když samozásobitelské dávky vyčerpal. Prodej zvířat někomu jinému než určenému řezníkovi byl zakázán. Při porušení tohoto nařízení byly vysoké pokuty, případně vězení. Stejné to bylo i za vlády komunistů v padesátých a šedesátých letech.

Zákazy domácích porážek prasat tedy patřily k vizitkám totalitních režimů. Dnes jsme vyspělejší, jenomže "demokratická vláda" v zákazech dokázala předstihnout nacista i komunisty. Vždyť se jedná o pouhý venkov.

V dnešní době si zákonodárci sice nemůžou dovolit takové zákazy, ovšem vrátit prvorepublikovou svobodu venkovskému obyvatelstvu nehodlají v žádném případě, zvláště tehdy když jsou pod tlakem řeznické mafie. Na jedné straně jim nevadí, že na trh skoro 50 procent masa přichází ze zahraničí, ale nemohohou překousnout fakt, že na vesnici si někdo pochutná na ekologickém mase a ještě se podělí s příbuznými a sousedy. Dokonce při porušení předpisů, tj. třeba když majitel poraženého prasete dá někomu ochutnat jítrnici nebo tlačenku, hrozí pokutou 10.000 korun.