Před
týdnem jsem končil obavami z vlivu počasí na chování lidstva. Nemohl jsem
vědět, že neobvyklé teplo se udrží i o vánocích. Včerejšími husineckými 15
stupni nad nulou jsem byl už vyděšen. Sleduji počasí už od roku 1974, ale tak
dlouhé teplé období okolo vánoc jsem nikdy nezaznamenal. Na Nový rok se prý
rapidně počasí změní, u současných teplot prý bude třeba změnit znamínko, místo
plus dát minus. Tak to alespoň předpovídají v Rusku.
Nejsem
astrologem ani klimatologem a nechci být falešným prorokem, ale tuším, že druhá
extrémně teplá zima, a za sebou, by pravděpodobně změnila svět. Jak koukám
okolo sebe, lidé jsou z toho tepla nějak divní. Nevynechává to ani mne.
"Neplechy souvisí s počasím," říkával kriminální rada Vacátko. Dnes
si vypůjčím některé myšlenky a texty z internetu.
Většina
evropských politiků, včetně českých, tvrdí, že Evropská unie je založena na
křesťanské morálce. Pokud některý cizinec zabloudil u nás do křesťanského
kostela na předvčerejší půlnoční mši a viděl zcela zaplněný kostel, určitě
pomyslel, že Češi jsou křesťané a Evropané se vším všudy. Já však mám dojem, že
tvrzení o křesťanství je už jen klišé. V České republice i v EU. To hlavní
křesťanské (lidskost) je zavrhováno. Silácký rasizmus a nacionalizmus jsou však
dvojsečné zbraně, způsobují svým vyznavačům zhroucení pocitu bezpečí. Asi je to
trest za pýchu.
Doposud
v EU převládalo přesvědčení, že lidé, kteří se levně a dost najedí, budou hodní
a vděční a nebudou se bouřit proti ničemu. Jak se ukazuje, plný žaludek už není
zárukou pořádku a morálky. Lidi ovládlo sobectví.
Jak
nazvat podnikání herce Trávníčka, který za rozhovor s kýmkoli požaduje částky,
které běžný občan neušetří ani za několik let? Slovo "vyčůranost"
bych nahradil výrazem "hnusné a hloupé vydírání". Trávníček, který
byl pozván do Norska na slavnostní promítání českého socialistického filmu
"Tři oříšky pro Popelku", vzkázal pořadatelům, že tam pojede jedině
tehdy, když mu pošlou 10.000 dolarů, tedy 247.000 korun. "Utřel nos",
pořadatelé mu vzkázali, že mu nic nedají. Slavnosti se zúčastnil, bez
jakýchkoli požadavků, jen pětaosmdesátiletý režisér filmu Václav Vorlíček.
Pan
rádoby velký herec Trávníček (nevím, kde mimo Popelky hrál) se vžil do role
prince tak, že se chová jako výběrčí daní a chce svůj ksichtít zpeněžit všude.
Za rozhovor s novináři požaduje 500 eur (13.500 korun). Trávníček nabízí v
jednom inzerátu společné posezení u oběda nebo večeře tomu, kdo mu za to
zaplatí 47.896 korun. Mimo sezení vedle vánočního herce je v ceně přípitek,
jídlo, káva a láhev vína. Veselé! Kdysi jsem někde četl, že ze všech herců se
časem stanou podivíni, neboť se neustále vžívají do jiných postav, takže
nakonec ani nevědí, co skutečně jsou, jaká je realita v běžném životě.
Nejen
Trávniček chce být do konce roku milionářem či miliardářem, podobnými
podnikavci, kteří bezpracně chtějí přijít k velkým penězům, se to v Praze jen
hemží, a nejen v Praze. Na druhé straně existují dříči, kteří každodenní prací
10-16 hodin a odříkáním dokážou za dlouhá léta našetřit jen pár tisíc, přesto
jsou spokojeni. Znám několik takových a smekám před nimi. Jedním z nich je
zemědělec, kterého jsem kdysi občas potkával.
Začínal
v roce 1990 s 15 ha, kdy mu bylo asi 50 let, dnes má přes 100 ha, každou píď půdy využívá, což
dnes je na okraji Vysočiny skoro unikát. Nabídku ke koupi má pořád. Nejdříve
kupoval za 25.000 korun, dnes už za 50.000 Kč/ha a více. Vystačí si s několika
stroji starými nejméně 30 let, umí s nimi zacházet, udržovat a opravovat. Za
celých 25 let neměl jediný den volna. Má okolo 40 ks skotu. Zatím mu slouží
zdraví, ale i to jednou nebude. Komu zavedený statek jednou předá, nikdo neví,
prý má někde příbuzného mladého zinženýra. Myslím, že mu nejde o peníze, ani o
to, co bude po něm, hlavní pro něj je uspokojení z práce. "Raději u toho
padnu, než bych to prodal nějakému lenochovi nebo kolchozu a díval se na to,
jak se tady komunisti roztahují," říkával. V okolí totiž hospodaří jen
družstva a společnosti.
Minule
jsem se zmínil o boji Andreje Babiše za zavedení registračních
pokladen pro všechny firmy. Mezi živnostníky to vzbuzuje už hodně dlouho
pobouření a odpor. Mínění veřejnosti je jiné. Podle průzkumu veřejného mínění
souhlasí s registračními pokladnami 60 procent dotázaných, nesouhlasí 30
procent, 10 neví.
Já
myslím, že pokladnami se nic nezmění. Oni ti slavní politici a ekonomové v
Praze už mají v zasahování do toku státních financí takovou rutinu, že vždy to
zařídí tak, aby se vlk nažral a koza zůstala celá, aby stát a běžní občané
úplně okradeni nebyli a nepošli hladem, ale aby si ani nepolepšili. A včerejší
projev hradního pána? Neposlouchal jsem ho, jen něco přečetl. Začal prý dobře,
ale pak to zase vypadalo na řídkou migrační vlnu v jeho červených trenýrkách. Nic
jiného jsem nečekal.
Josef Zahradníček
Josef Zahradníček
Žádné komentáře:
Okomentovat