Dějepis pro "Husákovy děti" a mladší: Tábor míru a socializmu (1)
J.Č., filozof:
Československo
mělo rozsáhlou průmyslovou základnu, v níž převažovala výroba s vyšší přidanou
hodnotou. Technologicky náš průmysl sice zaostával za průmyslem západním (proto
také mnohde devastoval životní prostředí), ale pořád ještě představoval reálnou
hospodářskou sílu, kterou jsme v nových poměrech ztratili. Dnes jsme ekonomicky
tak trochu polokolonií, v níž levná pracovní síla vytváří většinou střední
přidanou hodnotu, která navíc v dividendách odplyne do zahraničí.
K.H., živnostník:
Bylo více volného času, než dnes. Život nesměřoval tolik k „úspěchu“ či „neúspěchu“, nebyl tolik stržen osobními zájmy a kariérami, lidská existence
byla proto snad o něco přemýšlivější – včetně všeobecného a sdíleného odporu k
režimu. S volným časem, odstupem od režimu a se sníženou možností budovat
kariéru souvisela i větší ochota lidí setkávat se.
T.N., novinářka:
Průmyslově
vyráběné potraviny byly podstatně kvalitnější než ty dnešní, přičemž výběr z
pěti druhů víceméně stejného kečupu nepovažuju za výhodu.
H.H., učitelka:
Existovaly mléčné bary s jahodami se šlehačkou, vaječnými řízky na
chlebu s hořčicí, jahodovými koktejly. Byly bufety na stojáka s držkovou,
ovarem a točeným pivem. Život byl pomalejší, nebyli jsme zahlceni informacemi.
Chodili jsme na stejné filmy, četli jsme stejné knížky, a to ve stejný čas.
Diskutovali jsme o nich dopodrobna a byli šťastní, když někdo přinesl „zakázané autory či na videokazatě „zakázaný“ film. Vyzní to absurdně, ale řekla
bych, že jsem tehdy byla svobodnější. Kdo chce, pochopí. Kdo to nedokáže, ať mě
klidně prokleje.
R.S. dramatik:
Za
Husáka jsem prožil v podstatě celé své dětství a dospívání, takže ta doba byla
dost idylická. Ale některé věci byly skutečně lepší. Třeba výše nájmu.
Vzpomínám si, že otec, který v Třineckých železárnách vydělával 3000 korun, za byt 3+1 platil 345 Kčs měsíčně. Tedy něco
málo přes 10 % svého příjmu.
J.K., bývalý
zemědělec:
Pracoval jsem jako opravář a traktorista v
zemědělství. Všude byla spousta špíny. Dneska jsou mnohem lepší a pohodlnější stroje, ale obilí se
nepěstuje, pole neobdělávají, mléko se
nevyrábí. Jen se mulčuje tráva. Dříve na vsi měli lidé práci. Bývalo na
středisku státního statku asi 100 zaměstnanců, dneska v obci pracuje v zemědělství jeden
člověk, ostatní dojíždí do práce 20-30 km a víc. Musí dojíždět vlastními auty,
protože autobus vozí jen školáky. Prodejna potravin není, zase se musí do
města. Na vsi se život zhoršil.
Dějepis pro "Husákovy děti" a mladší: Tábor míru a socializmu (1)
Dějepis pro "Husákovy děti" a mladší: Spartakiáda (5)
Dějepis pro "Husákovy děti" a mladší: Noviny (6)
Dějepis pro "Husákovy děti" a mladší: Noviny (6)
Žádné komentáře:
Okomentovat