Domovská příslušnost, klíč k řešení sociálních problémů

Výběr poplatků z popelnic, ze psů apod. je jediná činnost obce, kdy je v kontaktu s obyvatelem. Funkce starosty se stává výhodným zaměstnáním pro místní i přespolní (stačí se přihlásit k trvalému pobytu) prospěcháře, nebo čekárnou na důchod pro různé dámy středního a vyššího věku. Starosta je hodnocen podle toho, jak je uklizená obec. Sociální a zdravotní problémy obyvatelstva ho nemusejí zajímat.

ČR měla deset let po listopadu ´89 jeden z celosvětově nejlepších poměrů lidí produktivních k důchodcům a dětem – a všechno promrhala. Svým způsobem české vlády poválečnou generaci vytunelovaly a teď neví co s ní. A za 10-15 let, až tito lidé budou potřebovat podpůrné a intervenční služby, se zase ukáže, že nejsou kapacity. Nebude na léky, nebude na nic a skončí to tím, že krematoria pojedou na dvě směny.

Je neuvěřitelné, že v srdci Evropy, v malé ČR bez geografických extrémů, jsou komunitní služby základního typu, jako je pečovatelská služba či home care, dostupné jen ve velkých městech a těsném okolí. Se vzdáleností od měst jich ubývá, nedostupnost narůstá a nejhorší je u hranic krajů.

V jiných zemích systém integrovaných podpůrných služeb pro lidi, kteří se o sebe nedokážou postarat, vykonávají obce. Bez ohledu na jejich velikost. U nás potřební lidé nikam a nikomu nepatří. Pro sociální ústavy jsou tito lidé příliš nemocní, potřebnou zdravotní péčí se tam nechtějí zabývat. Naopak zdravotnická zařízení tyto lidi označují za sociální případy a zbavují se jich i drastickými způsoby. Obce k nim nemají žádnou povinnost, protože neexistuje domovské právo.(Zdroj: Česká pozice)

S domovským právem, které u nás zrušili v roce 1948 komunisté, se dalo – stejně jako s každým jiným právem – nakládat různě. Otázka jeho obnovení byla vyslovena hned po roce 1989, avšak pro tehdejší rychlokvašenou politickou elitu (Klaus) to byl jakýsi přežitek z monarchie, který se k moderním liberálním politikům nehodí, a tak o ní odmítla diskutovat.

Domovské právo mohlo i v současnosti být užitečná věc. Zmodernizovaný institut domovského práva by určitě významně přispěl k omezení bezdomovectví, obce by se o své příslušníky postaraly lépe než vládní úřady. Nemuseli by představitelé státu uvažovat o koncentrácích pro ty chudé lidi, kteří vidí možnost života jen v Praze a velkých městech.