Se zvětšující se
odolností vůči antibiotikům se stáváme snadnou obětí jakékoliv infekce. Snížená účinnost vůči současným antibiotikům vede nejen k časově a
finančně náročnější zdravotní péči vyvíjející ještě větší tlak na státní
rozpočet a naši peněženku.
V současnosti existuje 15 skupin antibiotik,
přičemž můžeme dodat, že dochází k podávání stejných skupin antibiotik jak u
lidí, tak i u zvířat. V důsledku to znamená, že pokud se rutinním podáváním
antibiotik zvířeti bakterie stane odolnou vůči antibiotiku z jedné skupiny,
bude v přenesené podobě pravděpodobně odolná i jinému antibiotiku ze stejné
skupiny. Se skutečností, že mezitím vznikají i nové multirezistentní kmeny
bakterií odolávající i navzájem nepříbuzným antibiotikům, se zdá naše
budoucnost jakákoliv, jen ne růžová. Důsledkem je rapidní zmenšení škály
léčebných prostředků pro infikované.
Kuřata-brojleři,
žijící běžně 42 dní, bývají totiž krmeni antibiotiky zhruba 5 dní, což
představuje 12 % jejich života. Selata, která bývají v normálních okolnostech
odstavena od matky v 3 - 4 měsících, kdy je jejich imunita plně vyvinuta a mají
menší šanci podlehnutí infekcím, bývají ve skutečnosti odstavena ve 4 týdnech,
které představují minimum stanovené Evropskou unií. Průměrná doba podávání
antibiotik odpovídá zhruba 20 % z jejich života. Také většině krav bývají pro
prevenci mastitidy v rámci tzv. dry cow therapy pravidelně vpravena do vemena
antibiotika, aniž by v jejich těle byla přítomna známka jakékoliv infekce. V
porovnání s užíváním těchto léčiv jinak zdravým člověkem, který nedostane v
průměru ani celý lékařský předpis antibiotik za rok, je stav vskutku více než
závažný.
Žádné komentáře:
Okomentovat