Začíná útok na vlastníky zemědělské půdy.

V těchto dnech byl na Maltě založen Český fond půdy. Nikoliv z daňových důvodů, ale kvůli oceňování majetku přes znalecké posudky, které zatím česká legislativa nepovoluje. Až se změní situace, bude sídlo fondu přesunuto do České republiky. Fond spravují odborníci, kteří se nákupem a prodejem zemědělské půdy zabývají už řadu let, administrátorem je tuzemská společnost Conseq.

Cena zemědělské půdy v České republice je zásluhou totální kolektivizace a rozbití soukromých gruntů pravděpodobně nejnižší v Evropě. Představuje však velmi atraktivní investici pro různé prospěcháře. Fond chce nakupovat a slučovat malé parcely. Průměrné příjmy z pronájmu půdy se pak mohou zvýšit z jednoho na tři až čtyři procenta ročně. Očekává se, že také cena zemědělské půdy poroste. U nás je ve srovnání s Rakouskem čtvrtinová. I kdyby se zvýšila jen na polovinu, šlo by o stoprocentní cenový nárůst.

Fond ovšem zatím nezajímá půda jakákoli, ale pouze ta nejvíce úrodná. Chce investovat do nejkvalitnější orné půdy v zemi a vydělat na rozdílu mezi prodejní a pořizovací cenou zemědělské půdy, jejím přibližování se na úroveň okolních zemí a částečně těžit i z příjmů z pronájmu půdy. Výnos v horizontu osmi let by měl činit osm až dvanáct procent ročně.

Minimální vklad činí 125 tisíc eur, tedy 3,5 milionu korun. Za vstup do fondu se platí až tříprocentní poplatek z hodnoty investice. Fond si vybírá za správu jedno procento ročně z vložených peněz plus dvacet procent z dosaženého výnosu. Doporučená délka investice činí šest až sedm let. Třetina z výnosu, odhadovaného ročně na šest až deset procent, má být vyplácena formou dividend.

Z fondu bude možné dvakrát ročně vystoupit. Rizikem je i možné znehodnocení půdy rychle rostoucími plodinami. Její nájemce se proto musí zavázat, že je pěstovat nebude. Hrozbou jsou i možné změny v jednotné evropské zemědělské politice, jež by ovlivnily výši dotací z EU. Vzhledem k síle zemědělské lobby v EU je taková možnost nepravděpodobná.