Když si po Mnichovu Hitler prohlédl československé betonové opevnění, mluvil o tom, že mírové vyřešení sudetského problému bylo velkým štěstím pro Německo, protože dobývání československého opevnění by stálo hodně německé krve. Maršál Kietel během Norimberského procesu řekl, pokud by v Mnichově nedošlo k dohodě a spojenci trvali na obraně ČSR, Německo by nikdy nezaútočilo. Hitlerovi se jednalo hlavně o vyhnání Ruska z Evropy, potřeboval čas na dozbrojení.
Co by bylo, kdyby Beneš nezrušil mobilizaci a dal pokyn k obraně země? Je to otázka spekulací, je však možné něco vyčíst z tehdejších armádních dokumentací. Podle Hitlerových plánů Wehrmacht měl na ČSR zaútočit ze severu a jihu Moravy, rozdělit čs.armádu, a tak zabránit jejímu ústupu do slovenských hor, které se měly stát hradbami proti německé armádě. Hlavním městem Československa měl být Turčianský Svatý Martin. Podle mínění velké části historiků by po několikadenních bojích v Československu spojenci porušili Mnichovskou dohodu a zaútočili na Německo.
Hitlerovy záměry však velení československé armády znalo, proto generál Ludvík Krejčí už v září 1938 hlavní velitelské stanoviště zřídil v jihomoravském Vyškově. Československou armádu vysoce cenil Churchill: "Československá armáda je dvakrát až třikrát silnější jako britská, má zásoby zbraní třikrát tak velké jako Itálie, navíc tuto zemi obývá statečný lid."
Ve své době nejmodernější armáda Evropy ustoupila bez odporu. To byl rychlý konec Československa. Prostý lid si oddechl, že válka je zažehnaná. Slovensko dostalo automii s prezidentem Jozefem Tisem a legálně začalo budovat národní stát, ze kterého měly být vyhnány cizí živly. Mnichovská dohoda však měla tajné dodatky, podle nichž Slovensko přišlo o velké části území na jihu i na severu.
Žádné komentáře:
Okomentovat