ČTK,
Praha 16. března 1939 - Úředně se
oznamuje: Vůdce podepsal dnes na Hradě v Praze tento výnos o Protektorátu Čechy
a Morava:
Wehmacht |
Po
tisíc let náležely k životnímu prostoru německého národa česko-moravské země.
Násilí a nerozum vytrhly svévolně z jejich starého a historického okolí a
posléze jejich zapojením do umělého útvaru Česko-Slovenska vytvořily ohnisko
stálého neklidu.
Rok
od roku zvětšovalo se nebezpečí, že z tohoto prostoru - jako jednou už v
minulosti, vyjde nové nesmírné ohrožení evropského míru. Neboť československému
státu a jeho držitelům se nepodařilo organizovat rozumně soužití národních
skupin v něm všemožně spojených a tím probuditi a zachovati zájem všech
zúčastněných na udržení jejich společného státu. Prokázal však tím svou vnitřní
neschopnost k životu a propadl proto nyní ke skutečnému rozkladu.
Německá
říše však nemůže v těchto pro její
vlastní klid a bezpečnost stejně jako obecné blaho a obecný mír tak
rozhodně důležitých oblastech trpěti
žádné trvalé poruchy. Dříve nebo později muselo by nésti nejtěžší důsledky jako
mocnost dějinami a zeměpisnou polohou nejsilněji interesovaná a
spolupostižitelná.
Odpovídá
tudíž příkazu sebezáchovy, jestliže Německá říše jest rozhodnuta zasáhnout
rozhodně k zajištění základů rozumného středoevropského řádu a vydati nařízení,
která z toho vyplývají. neboť dokázala už ve své tisícileté dějinné minulosti,
že díky jak velikosti tak i vlastnostem německého národa, jediná je povolána
řešit tyto úkoly.
Naplněn
vážným přáním sloužiti opravdovým zájmům národů obývajícím v tomto životním
prostoru, zajistiti národní svébytnost německého a českého národa, prospěti
míru a sociálnímu blahu všech, nařizuji tudíž jménem Německé říše jako základnu
pro budoucí soužití obyvatelů těchto oblastí toto:
Článek 1.
(1)
Části bývalé Česko-Slovenské republiky obsazené v březnu 1939 německými oddíly
náleží napříště k území Velkoněmecké říše a vstupují jako Protektorát Čechy a
Morava pod její ochranu.
(2)
Pokud obrana Říše to vyžaduje učiní Vůdce a říšský kancléř pro jednotlivé části
tohoto území úpravu od toho odchylnou
Článek 2.
(1)
Obyvatelé Protektorátu, kteří jsou příslušníky německého národa a stávají se příslušníky německými a podle
ustanovení zákona z 15. září 1935 (Říšský zákon I str:1146) o říšských
občanech, říšskými občany. Pro ně platí tudiž ustanovení na ochranu německé
krve a německé cti. Podléhají německé soudní pravomoci
(2)
Ostatní obyvatele Čech a Moravy stávají se příslušníky Protektorátu Čechy a
Morava.
článek 3.
(1)
Protektorát Čechy a Morava je autonomní a spravuje se sám.
(2)
Vykonává svoje výsostná práva náležící mu v rámci Protektorátu ve shodě s
politickými, vojenskými a hospodářskými potřebami Říše.
(3)
Tato výsostná práva jsou zastávána vlastními orgány a vlastními úředníky.
Článek 4.
Hlava
autonomní správy Protektorátu Čechy a Morava požívá ochrany a čestných práv
hlavy státu. Hlava Protektorátu Čechy a Morava potřebuje pro výkon svého úřadu
důvěry Vůdce a říšského kancléře.
Článek 5.
1.
Jako zástupce říšských orgánů jmenuje Vůdce a říšský kancléř Říšského protektora
v Čechách a na Moravě. Jeho úřední sídlo jest Praha.
2.
Říšský protektor jako zástupce Vůdce a říšského kancléře a jako zmocněnec říšské vlády má úkol
pečovati, aby bylo dbáno politických směrnic Vůdce a říšského kancléře.
3.
Členové vlády Protektorátu Čechy a Morava jsou potvrzováni říšským protektorem.
Potvrzení může být odvoláno.
4.
Říšský protektor jest oprávněn dáti se informovati o všech opatřeních vlády
Protektorátu Čechy a Morava a udílet jí rady. Může podati námitky proti
opatřením, která by byla s to poškoditi
Říši a je-li nebezpečí v prodlení, vydati nařízení nutná v společném
zájmu.
5.
Od vyhlášení zákonů, nařízení a jiných právních předpisů, jakož i od výkonu
správních opatření a právoplatných soudních rozsudků jest upustiti, podá-li říšský
protektor námitky.
Článek 6.
1.
Zahraniční věci protektorátu, obzvláště ochranu jeho státních příslušníků v
cizině obstarává Říše. Říše povede zahraniční věci tak, jak to dopovídá
společným zájmům.
2.
Protektorát obdrží zástupce u říšské vlády s úředním označením vyslanec.
Článek 7.
1.
Říše poskytuje Protektorátu vojenskou ochranu.
2.
Vykonávajíc tuto ochranu udržuje Říše v Protektorátu posádku a vojenská
zařízení.
3.
Pro udržení vnitřní bezpečnosti a pořádku může Protektorát zřídit vlastní
sbory. Organizaci, početní sílu a výzbroj určí říšská vláda.
Článek 8.
Říše
vykonává bezprostřední dohled na dopravnictví a na pošty i telekomunikace.
Článek 9.
Protektorát
náleží k celnímu území Německé říše a podléhá jeho celní výsosti.
Článek 10.
1.
Zákonitým platidlem jest vedle říšské marky až na další koruna.
2.
Poměr obou měn navzájem určí říšská vláda.
Článek 11.
1.
Říše může vydávati právní předpisy pro Protektorát, pokud to vyžaduje společný
zájem.
2.
Pokud je dána společná potřeba, může Říše převzíti do vlastní správy správní
obory a zříditi potřebné pro ně vlastní říšské úřady.
3.
Říšská vláda může učiniti opatření potřebná potřebná k udržení bezpečnosti a
pořádku.
Článek 12.
Právo
platné té doby v Čechách a na Moravě zůstává v platnosti pokud neodporuje
smyslu převzetí ochrany Německou říší.
Článek 13.
Říšský
ministr vnitra vydá v dohodě se zúčastněnými říšskými ministry právní a správní
předpisy potřebné k provedení a doplnění tohoto výnosu.
V
Praze dne 16. března 1939
Adolf
Hitler v.r
Vůdce
říšský kancléř.
Dr.
Frick v.r
říšský
ministr vnitra.
von
Ribbentrop v.r.
říšský
ministr zahraničí
Dr.
Lammus v.r.
říšský
ministr a předseda říšské kanceláře
Další strana
- Začátek roku 1939
- Německá okupace a její právní norma
- Vznik Protektorátu Čechy a Morava
- Válečné zemědělství
- 1940 - Germanizace
- 1941 - Válečná bída
- 1942 - Statková evidence
- 1942 - Heydrichiáda
- 1943 - Sedlákovy vzpomínky
- 1943 - Okupace jako samozřejmost
- 1943 - Setrvačnost
- 1944 - Kontroly zásob.
- 1944 - Černý obchod.
- 1945 - Poslední zoufalá válečná opatření.
- 1945 - Nová diskriminace selského stavu
- 1945 - Hurá všichni do pohraničí
Žádné komentáře:
Okomentovat